MOZART: ALLELUJA! a další nádherné skladby nejen pro varhany

22.5.2023 18:30

KOSTEL SV. MICHALA V JIRCHÁŘÍCH

V Jirchářích 13, Praha 1 (nedaleko Quadria, Národní třída)

.

Běžně nepřístupný kostel nyní slouží Evangelické církve augsburského vyznání v České Republice a my Vám vřele jeho návštěvu doporučuje, při koncertu budete mít šanci si ho dobře prohlédnout.

První zmínky o osadě pocházejí z tzv. zakládací listiny benediktinského kláštera v Kladrubech vydané knížetem Vladislavem roku 1115. V tomto roce se zde usadili benediktinští mniši a vybudovali zde osadu pro kolonisty s názvem Opatovice. Proto se dnes blízko kostela nachází ulice Opatovická. Osada sloužila zřejmě jako spojnice mezi Pražským hradem a Vyšehradem. S příchodem kolonistů byl vybudován románský kostelík sv. Michala. Kostel sloužil jako farní. Ve druhé polovině 13. století byl kostelu přiřazen farář. V roce 1348 byla osada zahrnuta do Karlova Nového Města a kostel fungoval jako ostatní farní kostely Nového Města. Podací právo nad kostelem drželi převážně novoměstští měšťané a menší procento pražští arcijáhni.

Gotická a renesanční přestavby kostela

V roce 1369 byl zřejmě románský kostel stržen a nahrazen gotickým kostelem. Gotická stavba byla postavena s věží orientovanou na západ, s obdélnou plochostropou lodí, s lichoběžníkovým presbytářem a s asymetrickou klenbou, díky které je stavba velmi pozoruhodná. V roce 1387 byl kostel rozšířen přistavěním severní boční sklenuté lodi. Loď obsahuje druhotně prolomený okenní portál, který dříve skrývala předsíň. V roce 1399 se ke kostelu připojila farní škola. Před rokem 1402 byla přistavěna jižní boční loď s východní kaplí. V 15. století je doložena vazba mezi kostelem sv. Michala a Zbraslavským klášterem.

Roku 1511 byly zaklenuty prostory hlavní a jižní lodi. Ve druhé polovině 16. století přidali stavitelé renesanční obloučkový štít severní předsíni. Typickým znakem kostela byla úzká, vysoká, gotická, sanktusní věž nad presbytářem a také zděná chodba, která je nesena velkým obloukem. Chodba vede ze zpěvácké kruchty do domu č.p. 152, tehdejší fary. Protestanti kostel spravovali až do roku 1621, kdy kostel přešel pod katolickou správu. Tím ztratil farní statut a byl podřízen kostelu sv. Vojtěcha V Jirchářích. Díky Marii Magdaléně Krečmerové byla při severní lodi postavena centrální kaple Ukřižovaného Spasitele a sv. Marie Magdalény s oltářem a hrobkou zakladatelky. Též byla přestavěna sakristie. Po požáru roku 1717, kdy byl kostel jen lehce poškozen, jej začali stavitelé barokizovat.

Barokní přestavba

Byla zazděna dvě gotická okna v presbytáři. Jako náhrada sloužila dvě nově vybouraná okna oválného tvaru. Presbytář vybavili barokní křtitelnicí, která se zachovala dodnes. Dále došlo k zaklenutí sakristie a vybudování nového schodiště na kruchtu, která byla taktéž přestavěna. Následovaly úpravy severní předsíně a portálů. Roku 1722 byla přestavěna věž, která celou barokní přestavbu zároveň ukončila. Roku 1770 zde přibyl nový hlavní oltář.

Císař Josef II. nechal svým výnosem roku 1787 kostel zrušit. O dva roky později jej koupil pražský obchodník František Kehrn. Ten roku 1791 prodal kostel německým evangelíkům augsburského vyznání, kteří jej využívali jako modlitebnu. Podle císařského nařízení však evangelické modlitebny nesměly mít věž a obec tedy byla vybízena k jejímu zboření a úpravě exteriéru kostela jako měšťanského domu. Než však k tomu došlo, bylo toto nařízení změněno a kostel byl ponechán bez těchto změn. Protestanti přispěli novými varhanami. Také přidali lavice a lustry. Později, v roce 1817, byl kostel nově omítnut a poté byla nainstalována kazatelna. Roku 1838 došlo k vybudování zdi s branou, která na západní straně ohrazovala volný prostor kolem kostela. Roku 1882 byla stržena severní předsíň a stavitel J. Blecha staticky zajistil celý objekt. Roku 1904 byla vytvořena dvě západní okna.

Při regotizaci došlo k obnově obou východních gotických oken presbytáře a zazdění barokních oválných oken. Na stejné straně byl odstraněn barokní portál a revitalizováno gotické okno v portálu. Vedle tohoto portálu bylo odhaleno zazděné lomené okno, které je skoro stejné jako okno v jižní kapli. Barokní báň byla pokryta novou měděnou střechou. Gotické jádro bylo zbaveno omítky. V roce 1920 proběhla rekonstrukce a byla rozšířena varhanní kruchta. Od této poslední rekonstrukce se podoba kostela příliš nezměnila.

Varhany

Varhany v pseudogotické skříňce

Pocházejí z 2. poloviny 19. století. Jsou umístěny v pseudogotické skříni na kruchtě.

.

František Fiala - varhany

po absolvování konzervatoře studoval na Arcidiecézní konzervatoři pro církevní hudbu ve Vídni hru na varhany, zpěv a řízení sboru. Svá studia završil na HAMU v Praze v oboru skladba ve třídě prof. Václava Riedlbaucha. Vedle svého stálého pražského varhanického angažmá působil jako vokalista souboru Schola Gregoriana Pragensis (um. vedoucí David Eben), později se stal zakladatelem a uměleckým vedoucím vokálně instrumentálního souboru Canticum Novum, s nímž absolvoval bezpočet koncertích vystoupení doma i v zahraničí a natočil řadu úspěšných CD. František Fiala působil deset let jako ředitel Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci, vyučoval na Pražské konzervatoři a na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. V současné době působí jako ředitel ZUŠ V Brně – Líšni a jako varhaník zastává funkci ředitele kůru v chrámu sv. Tomáše. Současně zůstává spojen s Prahou, kde vedle své koncertní činnosti vyučuje na Hamu předmět sborový zpěv. Vedle koncertní činnosti a pedagogického působení se také stále aktivně věnuje kompozici.

Lucie Laubová - soprán

je absolventkou Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci a v nedávné době dokončila své magisterské studium na Hudební akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. MgA. Magdalény Hajóssyové. Vedle sólových recitálů a řady komorních projektů spolupracuje také s Moravskou filharmonií Olomouc a s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín. Od roku 2010 také pravidelně koncertuje s Posádkovou hudbou Olomouc. V prosinci 2011 a 2014 se představila jako sólistka přímého přenosu České televize z půlnoční mše z kostela sv. Tomáše v Brně. Každoročně se účastní kurzů sopranistky Michiyo Keiko v České republice a v Itálii. Lucie Laubová hostuje ve Státním divadle v Košicích a v divadle v Liberci. Pravidelně ji také můžete slyšet na koncertech v pražském Klementinu. Na své pěvecké technice a interpretaci od letošního roku pracuje pod vedením sopranistky Maidy Hundeling.

Koncertní agentura FIDELIO

Koncertní a umělecká agentura Fidelio, s. r. o. resp. její předchůdce, obč. sdružení FIDELIO bylo založeno již v roce 2001 a působíme v současné době zejména v Praze, ale příležitostně pořádáme koncerty i v jiných městech - České Budějovice, Český Krumlov, Plzeň a od roku 2017 také Brno.  Za 18let (2002-2019), po kterou sdružení a navazující subjekty na trhu působí, jsme uspořádali více než 550 koncertů v mnoha městech České Republiky. Naše koncerty vyposlechlo více než 50 000 posluchačů.

.

.

KDE VOUCHER UPLATNÍTE?

Kostel sv. Michala v Jirchářích

V Jirchářích 13, Praha 1 (poblíž Quadria, Národní třída)

V den konání koncertu: pondělí 22.5.2023 od 18,30

Koncert potrvá asi 65 minut.

voucher platí jako vstupenka

Vstupenky nejsou číslovány, sál je otevřen zhruba 20 minut před koncertem

NA VOUCHERU NENÍ UVEDENA ANI CENA, ANI JMÉNO KUPUJÍCÍHO.

František Fiala - varhany

Lucie Laubová - soprán

Martin Keberle - viola

PROGRAM:

M. A. CHARPENTIER

Voluntary

J. S. BACH

Bist du bei mir

H. PURCELL

Rondeau

J. S. BACH

Rondo C.P.E.

F. DURANTE

Vergin tutto amor

J. S. BACH

Fantasia

W. A. MOZART

ALLELUJA! z kantáty Exultate, jubilate

A. DVOŘÁK

Cavatina

Biblické písně (výběr)

LARGO ze symfonie č. 9 z Nového světa

M. REGER

Toccata

G. CACCINI

Ave Maria

G. ROSSINI

O salitaris hostia

W. LUTOSLAWSKIJ

Lacrimosa

(změna programu vyhrazena)