Přes léto si tu dávají dostaveníčko šermíři, konají se koncerty, výstavy výtvarných děl i divadelní představení. Hrad byl postaven na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze za účasti známého stavitele Benedikta Rejta. Švihov se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby.
První prohlídková trasa seznamuje návštěvníka s historickým vývojem objektu a reprezentačními prostorami hradu. Instalace místností přibližuje představu života panstva na šlechtickém sídle v 16. století. Interiéry nabízí architekturu pozdní gotiky s novátorskými prvky nastávající renesance. Jedním z nejlépe dochovaných pozdně gotických interiérů hradu je kaple Nanebevzetí Panny Marie s freskou sv. Jiří a sbírkou gotických plastik, kde je možné si objednat svatební obřad. V tanečním sále je instalován malovaný renesanční kazetový strop. Součástí prohlídky je také hradní zbrojnice s ukázkami zbraní. V předhradí, v prostorách bývalé stáje, je spolu s pokladnou otevřen výstavní sál, kde se konají periodické historické expozice.
Druhá prohlídková trasa doplňuje expozici o pohled především na provozní zázemí hradu a zavádí návštěvníka do míst každodenního života s prohlídkou hradní kuchyně. Podíváte se také do hejtmanské kanceláře, prostoru pro dámy - fraucimor nebo do strážnice. Prohlídkové okruhy hradních interiérů jsou obměněny novým zařízením. Novinkou jsou např. nástěnná tapisérie a klekátko, které jsou součástí expozice ložnice hradní paní.
Hrad nabízí také prohlídky pro neslyšící a prohlídky mimo otevírací dobu. Tyto prohlídky je nutné předem objednat. Nejmenší návštěvníky jistě potěší výstava draků a drakobijců.
Za historií piva Pilsner Urquell musíte do Plzně
Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj, a.s. a Pivovarského muzea vás seznámí s tajemstvím a historií jedinečného varního postupu piva Pilsner Urquell. Uvidíte např. expozici Pilsner Urquell a film o výrobě piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině s otočným hledištěm.
Měšťanský pivovar v Plzni byl založen plzeňskými právovárečníky v roce 1842, první várka piva byla uvařena 5. října 1842. Záhy se věhlas piva Plzeňský Prazdroj pod značkou Pilsner Urquell rozšířil do celého světa a pivovar se postupně rozšiřoval až do dnešní podoby. Dnes je pivovar živým a dynamickým místem, kde se prolíná tradiční výrobní postup piva Pilsner Urquell s nejmodernějšími technologiemi pivovarnictví. Rozvíjí se tak unikátní industriální památka, která láká nejen všechny znalce a milovníky dobrého piva.
Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj - Setkání s legendou Pilsner Urquell: návštěvnická trasa vede autentickými místy, kde se pivo Pilsner Urquell od počátku vyrábí. Během prohlídky navštívíte moderní stáčírnu s kapacitou 120 000 lahví/hod, unikátní expozici surovin, historickou i současnou varnu Pilsner Urquell a síň slávy, ukrývající nejvýznamnější památky pivovaru. Neodmyslitelným završením prohlídky je návštěva historických pivovarských sklepů a ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell (pouze pro návštěvníky starší 18 let).
Prohlídky Pivovarského muzea – Příběh piva: pivovarské muzeum je jediné muzeum svého druhu na světě. Přijďte na prohlídku muzea a prožijte příběh piva od starověku do současnosti. Muzeum najdete v unikátně zachovaném právovárečném domě, který dýchá atmosférou středověku a vypráví o výrobě a způsobu podávání i pití piva. Zábavná i poučná expozice potěší milovníky historie a pivovarnictví.
Pro milovníky piva Gambrinus je k dispozici také
prohlídka pivovaru Gambrinus, kde se mimochodem dozvíte také to,
jak správně čepovat pivo.
O Techmanii: WWW.TECHMANIA.CZ
Společnost
ŠKODA INVESTMENT a. s a
Západočeská univerzita v Plzni založily obecně prospěšnou společnost se záměrem vybudovat v Plzni v areálu průmyslového závodu ŠKODA moderní interaktivní centrum (ve světě označované jako science center). Regionální technické muzeum o. p. s. změnilo svůj název dne 1. 9. 2010 na
Techmania Science Center o. p. s. V dozorčí radě obecně prospěšné společnosti jsou zástupci statutárního města Plzeň a Plzeňského kraje. Projekt interaktivního muzea Techmania ve svém začátku nesl pracovní název Technorama, podle švýcarského science centra.
Oba zakladatelé se tak snaží reagovat na současnou situaci, kdy v České republice klesá zájem o technické obory. Science centra vnímají jako ve světě osvědčený způsob vedoucí k posílení zájmu o vědu a techniku. Hlavní cílovou skupinou jsou děti a mládež. Společnost ŠKODA
INVESTMENT
a. s. do projektu vložila budovu o celkové ploše cca 10.000 m
2.
Techmania Science Center je založeno na expozicích složených z interaktivních exponátů, které herní formou přibližují určitý matematický či fyzikální princip. Interaktivnost spočívá v tom, že návštěvník svojí činností exponát "rozhýbe", tak aby se prostřednictvím daného děje ukázal vlastní princip. Učení je zde postaveno na vlastním prožitku - zkušenosti.
Projekt Techmania si klade za cíl v určitých oborech přiblížit vývoj lidského poznání a v návaznosti na to ukázat, jak se toto poznání uplatňuje v technice. Dalším cílem je také představit současnou hranici lidského poznání a poukázat na nezodpovězené otázky, na které budou hledat odpovědi další generace - nejlépe mladí návštěvníci science centra.
A nedaleko je též Šumava:
Churáňov
Churáňov je bývalá dřevařská a sklářská osada, která vznikla v 1. polovině 18. století. Dnes spolu se Zadovem tvoří velmi významné středisko zimních sportů.
Z Churáňova je překrásný rozhled po okolních vrcholcích, především na Popelní horu, vrch Valy s Obřím hradem nebo Ždánov. Okolo vrcholku vede okružní naučná stezka Churáňov, která je dlouhá 7 km a přibližuje nejzajímavější místa této oblasti. Churáňov je protkán množstvím značených turistických a cyklistických tras.
Pro cyklisty cyklotrasy:
http://www.npsumava.cz/cz/1047/sekce/cyklotrasy/
Můžete navštívit taktéž naše bavorské sousedy, např. areál Gross Arber s nejvyšším
bodem Šumavy na německém území:
http://www.arber.de/leto.html
Řeka Vydra - nespoutaná perla Šumavy
Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.
Nespoutaná horská říčka Vydra, která
vzniká u Modravy ve výši 980 m
soutokem potokůRoklanským, Javořím, Filipohuťským a Modravským, protéká v úseku od Antýglu po Čeňkovu pilu romantickým kaňonem. Nachází se tu
přírodní rezervace zvaná
Povydří, která patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě vůbec.
V balvanitém řečišti řeka tvoří
četné peřeje a kaskády. Činností vody a písku vznikají v balvanech početné
obří hrnce. Nejvíce je jich vidět u
Antýglu. Na stráních nad údolím řeky se zachovala
kamenná moře. U Čeňkovy pily se Vydra stéká s
Křemelnou a vzniká tak
řeka Otava. Asi v polovině cesty mezi Antýglem a Čeňkovou pilou se nachází zámá
Turnerova chata, kde si lze ve výběhu prohlédnout
expozici vydry říční, podle které řeka dostala svůj název.
Informace pro vodáky: řeka Vydra je
velmi náročná řeka protéká v hlubokém lesnatém údolí s velkým spádem a je tedy vhodná jen pro zkušené vodáky s dobrou výzbrojí a výstrojí. Plavba zde bývala zakázaná, ale v současné době je jen
omezována. Povolený úsek splutí je příjemný
úsek z Modravy do Antýglu(4,8 km), kde obtížnost
nepřesahuje WW III.
Podmínky splouvání jsou od 1.5.2013 vymezeny novým návštěvním řádem NP Šumava. Splavnost je
omezena obdobím od 15.3. do 31.5., a to pouze
o víkendech v čase 8 až 18 hodin. Výška hladiny je bez limitu.
Nástupním místem je Modrava - parkoviště, soutok Modravského a Roklanského potoka a
výstupním místem pravý břeh v kempu Antýgl před lávkou pro pěší.
V úseku od Antýglu k soutoku s Křemelnou (podél NS Povydří) dosahuje řeka obtížnosti WW IV - V+ a není povoleno ji splouvat.
NÁVRH DOPORUČENÝCH TRAS PRO PĚŠÍ TURISTY:
Trasy pro pěší
TIPY NA KRÁSNÉ PROCHÁZKY ZDE:
Tyto trasy nemají speciální značení, jsou shodné se sítí pěších tras vyznačených běžným pásovým způsobem používaným Klubem českých turistů.
Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.
Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.
Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.
Národní park Šumava – největší národní park České republiky
www.npsumava.cz
Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení.
Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od r. 1970 NP Bavorský les, na české od r. 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km2.
V roce 1990 byla zapsána do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. Víteň do 1362 m n. m. Boubínžije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů.
Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí NP kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl unikátní přírodní celek jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m. údolí Otavy u Rejštejna do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón:
I. zóna - přísná přírodní - 13% z celkové plochy, zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.
II. zóna - řízená přírodní - 83% z celkové plochy, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy.
III. zóna - okrajová - 4% z celkové plochy, území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy.
Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.
Klidová území:
- Modravské slatě
- Plesná – Ždánidla
- Kaňon Křemelné
- Zhůřecká slať – Mezilesní slať
- Vltavský luh
- Trojmezná – Plechý – Smrčina
Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.
Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.
Vydra
Malebná horská říčka s četnými peřejemi a obrovskými balvany je jedním z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších míst Šumavy.
Prameny Vltavy
I. zóna NP "Prameny Vltavy" označuje rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a leží v prostoru bývalého hraničního pásma. Cestou k prameni dokonce projdete průsekem, kudy v minulosti vedla železná opona. Přestože samotný pramen Vltavy má spíše symbolický charakter, za návštěvu určitě stojí.ˇ
Aquapark Horažďovice - odpočinek i aktivní vyžití na jednom místě
Zmoženým svalům přijde vhod výřivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62 m, dětský bazének s 2 skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.
Aquapark Horažďovice prošel roku 2012 rekonstrukcí. V aquaparku vznikly nové vodní atrakce a wellness centrum "Saunový svět" s finskou saunou pro 12 osob a párou pro stejný počet lidí, infrasaunou pro čtyři osoby, solarstudiem, masážemi a odpočinkovou částí.
Najdete zde také tobogán, plavecký bazén, dětský bazén, perličkovou lázeň, umělé vlnobití, kulový vodotrysk, chrlič vody, vodní hřib, vodní a vzduchová lůžka s masážními tryskami. Dále je zde také sauna, fitnescentrum, horolezecká stěna, restaurace, plavání s miminky a další.
Šumava shora z rozhledny Poledník
Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.
Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.
Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.
Aquapark Horažďovice
www.bazen.horazdovice.cz
Zmoženým svalům příjde vhod vířivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62m, dětský bazének se dvěma skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.
Na Šumavě se otevřela nová pozorovatelna jelenů
Správa Národního parku Šumava otevřela další místo pro pozorování jelení zvěře, a to v novém pozorovacím srubu v přezimovací obůrce Zahrádky u Borové Lady. Turisté navíc k tomuto místu mohou dojet na povoze taženém koňmi.
Od středy 12. února 2014 je na
Šumavě otevřené nové pozorovací místo v
přezimovací obůrce Zahrádky v Borových Ladách, kde můžete sledovat jelení zvěř, která zde tráví zimu.
Prohlídkyspojené s krmením jelenů se tu konají
každou středu. Místo srazu vám upřesní pracovník Správy šumavského parku při telefonické objednávce. K přezimovací obůrce vás z Borové Lady
odveze vůz tažený koňmi.
Pozorování jelení zvěře je tradiční atrakce
Národního parku Šumava,
vyjížďky na koních jsou však letošní novinkou, která se setkává s mimořádným zájmem. Koně Správy NP Šumava však neslouží jen turistům - ve "své pracovní době" přibližují dřevo ze šumavských lesů. Zájemci se mohou
objednat na telefonním čísle 388 434 125, vstupenka na pozorování zvěře
stojí 20 korun, doprava k přezimovací obůrce koňským povozem 30 korun. Děti do 10 let mohou jít na prohlídku zdarma.
Na jeden termín se vejde až 25 lidí.
Jelení zvěř lákají lesníci NP Šumava
před pozorovací místo na pamlsky. Zvířata dostávají
mrkev, řepu a oves. Důležitým faktorem je ale klid, vhodně načasovaná procházka turistů či návštěva rysa v obůrce. Může se totiž stát, že jeleni nepřijdou.
Přezimovací obůrka už je od února otevřená i
na Jeleních Vrších. Zájemci o pozorování se objednávají na telefonu 388 335 014.
Od ledna se již tři dny v každém týdnu provádí i na
Srní do přezimovací obůrky Beranky (tel. 376 599 225). Zde mohou zájemci vidět
jelena s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy, kterému lesníci přezdívají Král lesa. Stejně jako všude doporučuje Správa NP a CHKO Šumava vzít si teplé oblečení a nechat doma psa.
Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero
Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.
Jezero Laka často upoutá pozornost už svým zvláštním názvem, který buď pochází ze staročeského slova „mlaka“, což znamená močál nebo bažina, nebo z latinského slova „lacus“označující jakoukoliv stojatou vodu, která je napájena svými přítoky.První zmínky o jezeru pocházejí z roku 1831, kdy bylo zakresleno na Kreybichově mapě Prácheňského kraje ještě jakobezejmenné. Až z vojenského mapování roku 1852 bylo jezero lokalizováno tak, jak ho známe i dnes.
Laka se nachází ve výšce 1096 metrů nad mořem. I přesto, že jeho rozloha měří pouhých 2,78 hektarů a největší naměřená hloubka dosahuje jen 3,9 metrů, sběrná oblast vody je nejrozsáhlejší ze všech šumavských jezer. Laka je odvodňovánoJezerním potokem, který se vlévá do řeky Křemelné. Jezero Laka má kromě svého jména ještě jednu zvláštnost – zatímco všechna okolní šumavská jezera mají kamenité dno více či méně zanesená kalem z okolních lesů, na dně Laky leží vrstva rašeliny. Jezero je také charakteristické plovoucími ostrůvky, jejichž poloha se v průběhu času mění. Ostrůvky bývají zpravidla porostlé rašeliníkem, ostřicí, ale i borůvčím.
K jezeru Laka se můžete vydat několika způsoby – pěšky, na kole nebo na lyžích. Pokud sem přijedete autem, nechte jej naparkovišti u Nové Hůrky a dále pokračujte po modré turistické značce asi 5,5 kilometru k jezeru. Další cesta vede ze Železné Rudy, odkud je třeba urazit asi9 kilometrů. Třetím výchozím místem jsou Prášily, odkud trasa měří 10 km.
Ne vždy se však mohli turisté kochat krásami jezera. V období po II. světové válce nebylo radno se v těchto místech pohybovat z důvodu neprodyšného zatažení železné opony, za kterou jezero i se svým okolím spadalo. V bezprostředním okolí jezera byla postavena strážní budova, do které se nastěhovala rota pohraniční stráže. Po pádu železné opony nebylo pohraniční stráže už potřeba a budova osiřela. Dnes ji tu však neuvidíte – brzy ji natolik zdevastovali vandalové, že musela být srovnaná se zemí.
