Karlovy Vary
UŽIJTE SI PŘÍJEMNÉHO HOTELU KUČERA*** přímo na kolonádě,
OCHUTNEJTE BECHEROVKU, PODÍVEJTE SE NA VÝROBKY PROSLULÉ SKLÁRNY MOSER
A DEJTE SI DORT PUPP V GRANDHOTELU PUPP*****
.
.
se nachází přímo v centru lázeňské zóny Karlových Varů. Léčivé prameny vzdáleny pouhých 50 metrů od vchodu, Vřídelní kolonáda vzdálena 50 metrů, Dřevěná kolonáda je vzdálena 80 metrů. Přestože se nacházíme v takto žádané lokalitě, naši hosté mohou přijet automobilem přímo před hotel, kde se ubytují a posléze automobil zaparkují.
Náš hotel je situován do historicky významné budovy karlovarské kolonády, postavené ve stylu secese, jejíž historie se datuje již od r. 1715. Naši hosté si mohou vybrat ze dvou kategorií pokojů.
Pokoje kategorie (za příplatek) “A” mají balkón s výhledem na kolonádu a secesní, zlatem vykládané stropy. Hostům, kteří preferují především klid a tiché prostředí, doporučujeme pokoje kategorie “B”, jejichž okna směřují na druhou stranu od kolonády.
Všechny naše pokoje jsou vybaveny do standardu * * *, tj. s vlastní koupelnou a WC, fénem, SAT TV, lednicí, rychlovarnou konvicí a trezorem.
Snídaně probíhá v restauraci ve 2. patře hotelu. Všem hostům podáváme bohaté snídaně formou švédského stolu včetně teplých pokrmů mezi 8:00 – 10:00 hodinou.
Hotel Kučera je umístěn ve významné historické budově centra Karlových Varů nesoucí název “Dům u tří Mouřenínů”, jejíž historie se začíná datovat již od r. 1715. Tehdy stavba patřila známému karlovarskému cínaři Bernardu Heilingötterovi.
Do tohoto domu se r. 1806 poprvé ubytoval také německý básník Johann Wolfgang Goethe. Byla to první z celkem deseti jeho návštěv v našem domě. Kromě jiného se zde setkal se svou dobrou známou Amalií von Levetzow a její dvouletou dcerkou Ulrikou.
V roce 1909 byl tento 150 let starý dům zbořen a na jeho místě byl postaven nový v secesním slohu. Stavbu provedl známý pražský architekt Bedřich Ohman, stavitel Zámecké kolonády.
V hotelu působí Spa Masáže Lenka:
Kadeřnický salón MARIKA http://www.salonmarika.cz/
Parkování: Za účelem pobytu mohou hosté hotelu Kučera přijet přímo před hotel (ignorujte prosím značky “zákaz vjezdu” na začátku lázeňské zóny, nesmíte ovšem vjet na pěší zónu), kde se ubytují a posléze svůj automobil zaparkují.
Na výběr jsou následující možnosti:
:: parkování v blízkosti hotelu: 200,- Kč na den
:: hlídané parkoviště (200 metrů vzdálené): 200,- Kč na den
:: podzemní garáže (10 minut pěšky): 280,- Kč na den
Kontakt:
Hotel KUČERA***
Stará Louka 2/375
360 01 Karlovy Vary
tel. +420 353 235 053
Poloha na mapě:
.
.
Letní lázeňský balíček v hotelu Kučera*** obsahuje:
2 x ubytování v krásném pokoji pro 2 se sprchou, WC, TV
2 x bohatá snídaně formou švédského stolu s teplými pokrmy pro 2
1x večeře pro 2 v restauraci Chebský dvůr (polévka, hlavní jídlo, dezert) 100 m od hotelu
2x Wellness balíčky dle výběru přímo v hotelu (pro každého 1 balíček = 4 procedury dohromady pro oba) :
balíček číslo 1: masáž zad a šíje + bahenní zábal z mrtvého moře zad a šíje nebo
balíček číslo 2: masáž obličeje a dekoltu + výživná pleťová maska na obličej nebo
balíček číslo 3: masáž rukou + parafínový zábal nebo
balíček číslo 4: masáž zad a šíje + parní bylinná lázeň BAOBAB
1x Vstup pro dvě osoby do Motýlího domu na rozhledně Diana
http://dianakv.cz/cs/motyli-dům
30% sleva na další wellness procedury v hotelu
wifi v hotelu zdarma, děti do 3 let zdarma (bez nároku na lůžko a stravu)
Možno rezervace: 11.7.-30.9.2016
POBYT SI REZERVUJTE IHNED PO OBDRŽENÍ VOUCHERU!
Nepovinné příplatky:
Příplatek za pokoj s balkonem kategorie A 300 Kč/noc - na hotelu
Přistýlka 350 Kč/noc/osoba se snídaní
Pes 60 Kč/noc
Parkování: Za účelem pobytu mohou hosté hotelu Kučera přijet přímo před hotel (ignorujte prosím značky “zákaz vjezdu” na začátku lázeňské zóny, nesmíte ovšem vjet na pěší zónu), kde se ubytují a posléze svůj automobil zaparkují.
Na výběr jsou následující možnosti:
:: parkování v blízkosti hotelu: 200,- Kč na den
:: hlídané parkoviště (200 metrů vzdálené): 200,- Kč na den
:: podzemní garáže (10 minut pěšky): 280,- Kč na den
Kontakt: (informace o obsazenosti)
Hotel KUČERA***
Stará Louka 2/375
360 01 Karlovy Vary
tel. +420 353 235 053
"POSKYTOVATEL"
(Dodavatel slevy - provozovatel hotelu):
Marcela Záblocká
IČO 61766844
35601 Dolní Nivy 14
Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871-1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových alegorických soch, představujících jednotlivé měsíce roku. V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen. Více historie
Typ památky: pseudorenesanční kamenná kolonáda
Poloha: na levém břehu říčky Teplé uprostřed lázeňské části města Karlovy Vary
Období výstavby: 1871 až 1881
Architekt: Josef Zítek
Oficiální zpřístupnění: 5. června 1881
Prameny: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen
Přístupnost: volně přístupná
.
http://dianakv.cz/cs/motyli-dum
Tropická zahrada s živými exotickými motýly z celého světa.
Připravte se na setkání s těmi nekrásnějšími motýly z celého světa – např. z Thajska, Filipín, deštných pralesů Jižní Ameriky či Mexika.
Samotná letová zóna má přes 100m2 a uvnitř bude kolem Vás poletovat více než 300 barevných krasavců, někteří s rozpětím křídel až 20cm! Pozorovat budete moci téměř 30 druhů motýlů v jejich přirozeném prostředí, a to vč. všech stádií životního cyklu motýla - od vajíčka přes housenku a kuklu až po dospělého jedince. Na vlastní oči spatříte líhnutí motýla z kukly a stanete se svědky jeho prvního životního letu.
Motýlí dům je vzácná příležitost pro fotografování a jisté potěšení pro všechny, které elegance a krása exotických motýlů oslovuje.
V recepci motýlího domu najdete i obchůdek, který nabízí suvenýry výhradně s motýlí tématikou.
.
.
TRŽNÍ KOLONÁDA
Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera v prostoru historického tržiště pod Zámeckou věží. Na počátku 90. let 20. století proběhla kompletní rekonstrukce kolonády. V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny: Pramen Karla IV., Dolní Zámecký pramen a Tržní pramen. Více historie
Typ památky: dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu
Poloha: na levém břehu říčky Teplé v historickém centru města Karlovy Vary
GPS: 50°13'38.189"N, 12°52'44.367"E
Období výstavby: 1882 až 1883
Architekt: Ferdinand Fellner a Hermann Helmer
Oficiální zpřístupnění: 1883
Prameny: Pramen Karla IV., Dolní Zámecký pramen a Tržní pramen
Přístupnost: volně přístupná
Typ objektu: mohutná cihlová rozhledna doplněná krytým dřevěným ochozem
Poloha: Výšina přátelství přímo nad centrem Karlových Varů
GPS: 50°13'8.257"N, 12°52'20.240"E
Nadmořská výška: 562 m
Období výstavby: 1912 až 1914
Oficiální zpřístupnění: 27. května 1914
Celková výška: 40 m
Výška vyhlídkové plošiny: 35 m
Počet schodů: 150
Přístupnost: přístupná v otevíracích hodinách
únor, březen, listopad, prosinec: 9:00 – 17:00
Přístup č. 1: Nejjednodušší přístup k rozhledně Diana je lanovou dráhou od GH Pupp v centru Karlových Varů. Na vrchol rozhledny se poté můžete dokonce nechat vyvézt elektrickým výtahem.
Přístup č. 2: Pokud chcete dopřát také svému tělu, z centra lázní stoupá řada krásných vycházkových cest až na vrch s rozhlednou, například modrá turistická trasa ze Staré Louky nebo můžete využítVycházku č. 13.
Zdejší vrch s nádherným rozhledem vypínající se nad lázeňským městem objevil pro turistiku v roce 1804 karlovarský nožíř Václav Drumm, který spolu se svým strýcem, kronikářem Augustem Leopoldem Stöhrem, proklestili les, na výšině umístili dvě odpočinková sedátka. Dobové průvodce propagovaly po celé 19. století toto místo jako nejlepší výhled na město. K četným poutníkům na nově upravenou výhlídku, se během let přidali i význační návštěvníci města, například Johan Wolfgang Goethe či Theodor Körner. Pěšky museli výletníci šplhat na strmý kopec až do počátku 20. století.
Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909 a v letech 1912 – 1914 zde byla firmou karlovarského stavitele Františka Fouska vystavěna lovecká chata s přilehlou rozhlednou podle projektu karlovarského architekta Antona Breinla. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah. Slavnostní otevření rozhledny proběhlo dne 27. května 1914 a ihned po svém vzniku se stala oblíbeným výletním cílem lázeňských hostů. Za první republiky nesla rozhledna jméno Hanse Kudlicha, po roce 1945 se krátce užíval název Benešova rozhledna. Nakonec se ustálil název Diana.
.
.
Poloha: v ulici Krále Jiřího ve čtvrti Westend nad centrem Karlových Varů
Období výstavby: 1893 až 1898
Architekt: Gustav Widemann
Oficiální zpřístupnění: 1898
Přístupnost: přístupný v návštěvních otevíracích hodinách
Nádherně zdobený byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend v letech 1893 - 1898 podle plánů architekta Gustava Widemanna z Františkových Lázní. Vzorem stavby se stal byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Pravoslavný chrám s bohatou výzdobou je přístupný v návštěvních otevíracích hodinách denně od 9:00 do 18:00.
Přístup č. 1: K církevní stavbě ve vilové čtvrti Westend vede bezpočet možných tras. Nejkratší cestou vystoupáte ke kostelu z lázeňského centra města od Vřídla procházkou dlouhou asi 900 metrů ulicí Zámecký vrch kolem anglikánského kostela sv. Lukáše a dále ulicí Petra Velikého. U rybníčku Malé Versailles odbočíte vpravo do ulice Krále Jiřího a po několika metrech stojíte před pravoslavným chrámem.
Přístup č. 2: Druhou variantou je dojet od Tržnice autobusem MHD č. 4 na zastávku „Krále Jiřího" a odtud sejít pouze kousek ulicí Petra Velikého přímo ke kostelu.
Byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v letech 1893 - 1898 podle plánů architekta Gustava Widemanna z Františkových Lázní v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend na západním okraji města. Vzorem stavby byl byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou. Nový kostel tak nahradil patrně již nevyhovující původnípravoslavnou modlitebnu v Mariánskolázeňské ulici.
Bohatě zdobený byzantující pravoslavný chrám na půdorysu řeckého kříže je završen pětipozlacenými kupolemi. Stěny kostela doplňuje bohatá ornamentální sochařská a figurální malířská výzdoba. Vnitřní zařízení kostela tvoří bohatý majolikový dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců od malíře Tjurina, vyrobený původně v Kuzněcovu pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. U schodiště proti Sadové ulici je umístěn bronzový reliéf Petra I. od sochaře M. Hillera. Kostel je přístupný v návštěvních otevíracích hodinách denně od 9:00 do 18:00.
.
.
prezentuje historii rudného hornictví v Krušných horách od 15. do 20. století, zobrazuje každodenní život horníků, měšťanů a podnikatelské šlechty Schlicků, krušnohorská řemesla 19. století.
Expozice jsou rozděleny do tří částí. První část se týká rudného hornictví a nachází se v Sala Terreně, nebo-li první výstavní sál. Druhá část se nachází přímo v informačním centru a je zaměřená na pracovní tábory na Jáchymovsku. Třetí nejatraktivnější část se nachází v druhém výstavním sále a je věnována šlechtickému rodu Schliků, mincování, jáchymovské latinské knihovně a krušnohorským řemeslům. Zejména paličkářství, rukavičkářství a lžičkářství.
Nejzajímavější exponáty z výstav v podkroví a sala terreně ostrovského zámku
Velmi často se setkáváme s otázkou: Který exponát je nejzajímavější? Který exponát je nejdražší? Na tyto otázky obvykle historik neumí a ani nechce mnohdy odpovědět. Je to těžké. Hodnota exponátu se stanovuje z hlediska historického, uměleckého a tržního. A zajímavost? Všechny sbírkové předměty jsou zajímavé, všechny jsou cenné, jinak by nebyly vystaveny v expozicích a nebyly by ani součástí muzejních sbírek.
Vybrali jsme pro Vás snad ty nejzajímavější:
Kazeta (šperkovnice, pokladnice) z tepaného stříbra. Jde o dílo evropského významu. Kazeta je osazena 44 jáchymovskými a plánskými tolary Schlicků (Šlik, Schlik). Tolary jsou zasazeny do stříbrných, pozlacených rámečků. Na dně kazety vystupuje reliéf tvořený plody granátových jablek, hrušek a vinné révy. Jedná se o augsburskou stříbrnickou práci Johanna Andrease Thelota s doloženým autorským určením. Byla vytvořena v letech 1680 – 1690. Kazeta byla prohlášena za kulturní památku.
