TURISTICKÉ INFORMACE:

Okolí HOTELU:

Polosamota, louky, lesy, klid.

Objevte krásná místa na Šumavě právě od nás.

Jen dva kilometry je vzdálen pěší a železniční přechod na německou stranu Šumavy.

Léto:

• EU stezka s herními plány a naučné stezky (výborné pro děti; mohou poznat přírodu zblízka)
• Celodenní výlety na Boubín (z dřevěné rozhledny na vrcholu je nádherný pohled na celou Šumavu), Plešné jezero, Stožecká kaple, Schwarzenberský kanál, Třístoličník,Medvědí stezka (památník zastřelení posledního medvěda), Lipenská přehrada (místní vláček jede přímo ze Stožce k Lipenské přehradě)
• Na trase Nové Údolí – Černá v Pošumaví jezdí historický vláček s parní lokomotivou a dobovou soupravou se zastávkou ve Stožci
• Jsou zde asfaltové stezky bez aut (1. zóna národního parku) vhodné i pro inline brusle
• Cyklotrasy propojené se SRN
• V místě je rybník i koupaliště
• V obci je dále: tenisový kurt, dětské a fotbalové hřiště, tělocvična

Soumarské rašeliniště s vyhlídkovou věží

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Soumarské rašeliniště je jedním z mnoha rašelinišť, které lemují řeku Vltavu v širokém údolí zvaném Vltavský luh. Rašeliniště o rozloze 85 ha se u Soumarského Mostu vyvíjelo od sklonku doby ledové, tedy přibližně 9 tisíc let. Stalo se ostrovem chladnomilné severské přírody, zatímco okolní krajina zarůstala lesní vegetací. V posledních několika desetiletích se však podoba rašeliniště radikálně změnila. Může za to průmyslová těžba rašeliny, která zde probíhala od 70. let 20. století až do roku 2000. Celé rašeliniště bylo odvodněno sítí povrchových kanálů, důsledkem čehož poklesla hladina podzemní vody hluboko pod povrch. 

Na cestě rašeliništěm vám poslouží povalový chodník, část trasy však pokračuje po měkkém řašelinovém podloží. Cesta vede od vodáckého kempu až k téměř 10 metrů vysoké dvoupatrové vyhlídkové věži, ze které uvidíte celou plochu rašeliniště jako na dalni. Dřevěná rozhledna stojí na nejvyšším bodě rašeliniště. Kruhový výhled poskytuje zastřešený ochoz ve výšce 6 metrů. Mimo Soumarského rašeliniště lze odtud dohlédnout na Stožec, hřeben Boubínu, Želnavskou pahorkatinu.

Soumarský most se nachází půl kilometru od hlavní silnice Volary – Lenora a je známý především vodákům, sjíždějícím Vltavu. Jinak je zde pouze malá železniční zastávka a penzion. Dostanete se sem z Volar po silnici č. 39 na Lenoru. Zhruba po 4km odbočte vlevo ke kempu Soumarský most, u kterého naučná stezka začíná. Na rašeliniště je bohužel zakázán vjezd cyklistům. Z důvodu výskytu silně ohroženého tetřívka obecného je stezka v zimě až do jara uzavřená.

Alpská architektura ve Volarech

http://www.mestovolary.cz/

V dávné minulosti byly Volary osídleny komunitou alpských horalů, kteří sem přinesli své zvyklosti a stavbu mohutných roubených domů s výrazně plochou střechou. Právě proto si můžete ve městě prohlédnout historické domy alpského stylu.

Volary bývaly kdysi popisovány jako „alpská vesnice“ či „alpské městečko“, jediné toho vzhledu nejen na Šumavě, ale v celých Čechách. Nezvyklá architektura starých Volar vycházela ze skutečnosti, že Volary byly v 16. století kolonizovány rázovitou a do sebe uzavřenou komunitou horských dobytkářů z oblasti Tyrol či Štýrska, která si přinesla a po staletí uchovávala tradiční zvyklosti.

Volarský dům je unikátem a samostatnou kategorií lidové architektury České republiky. Jeho výskyt je omezen na město Volary a sousední osadu Dobrá. Volarský dům u nás představuje alpskou architekturu, která vychází z horských podmínek a nutnosti obstarat chod usedlosti včetně péče o dobytek i v zimách s množstvím sněhu.

Většina z památkově chráněných volarských objektů je v soukromém vlastnictví a slouží k trvalému či rekreačnímu bydlení. Několik z volarských alpských domů však může veřejnost navštívit a prohlédnout si i jejich interiéry. Předně je to městské Muzeum Volary v České ulici č. p. 71, jehož jedna ze stálých expozic je věnována právě jedinečné volarské architektuře. Domy č. p. 41 a 81 slouží jako penziony, v č. p. 55 je obchod.

Rozhledna na Boubíně - rozhled uprostřed pralesa

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází přímo uprostřed Boubínského pralesa. Nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

Na vrcholu Boubína stával dřevěný triangulační bod s vyhlídkovou plošinou, postavený ještě před válkou. Z bezpečnostních důvodů byl stržen v roce 1976. Na podzim 2004 byla postavena nová dřevěná rozhledna. Konstrukce 21 metrů vysoké rozhledny je ze smrkové kulatiny. Celá stavba musela být provedena bez strojní mechanizace, materiál o celkové váze 60 tun sem tak byl dopravován zřízenou lanovkou a koňmi.

Na vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů a volně přístupná rozhledna poskytuje nádherný výhled: na západě a severu uvidíte Šumavu, Středočeskou pahorkatinu a město Vimperk. Na východě vykukuje Kleť s rozhlednou a hvězdárnou, na jihu spatříte Plechý a za dobré viditelnosti zahlédnete také Alpy.

Rozhledna je přístupná vlakem či autem z Kubovy Huti a odtud po 4 kilometry dlouhé cestě po modré turistické trase.

Jezerní cyklo-inline stezka na Lipně

http://www.lipnoservis.cz/

Jezerní cyklo-inline stezka s perfektním povrchem ideálním pro inline bruslení a cykloturistiku vede z Lipna nad Vltavou až do Frymburka. Trasa dlouhá 11,5 km kopíruje levý břeh Lipna a nabízí nádherné výhledy na jezero, ale hlavně pestré houpačky, zatáčky, krátká stoupání a bezpečné malé sjezdy.

Stezka vede po celé délce mimo silniční provoz a je určena pouze pro in-line bruslaře, cyklisty a pěší. Tam a zpět se projedete 24 km. Osmi kilometrový úsek mezi Lipnem a Frymburkem je dokonce uměle osvětlen, takže se dá jezdit i večer. Profil je sice pestrý, ale zároveň nenáročný, takže je ideální pro všechny kategorie bruslařů včetně začátečníků a dětí.

Nástup na stezku je možný v Lipně nad Vltavou z parkoviště Bikeparku Lipno, z parkoviště ve Frymburku a v polovině cesty Lipno – Frymburk na parkoviště Kobylnice. V letní půjčovně Lipno Rent přímo na trase cyklo/inline stezky si můžete půjčit veškeré vybavení.

Horské koloběžky na Šumavě - Kubova Huť - Boubín

http://www.kubovahut.info/kolobezky.php

Přijeďte si užít sjezdovku netradičně na koleběžce nebo se s ní vydejte na výlet. Kubova Huť vás zve na jízdu na horských koloběžkách na sjezdovku Pod Obrovcem, ale i na až 14 kilometrů dlouhé sjezdy z Kubovy Huti krásnou přírodou.

Vychutnejte si vyjížďky volnou krajinou po zpevněných lesních cestách po úbočí Boubína k Boubínskému pralesu, údolím Pravětínského potoka do Vimperka, okolo Světlohorské nádrže na Lipku nebopodél Račího potoka k Vltavě.

K dopravě na vrchol sjezdovky se používá lyžařský vlek „POD OBROVCEM“. Jízdné na vleku je zahrnuto v ceně půjčovného koloběžky. Koloběžky jsou vybaveny velice účinnými brzdami. Brzděte proto opatrně (více zadní brzdou) , aby nedošlo ke zbytečnému smyku a následnému úrazu.

Stezka v korunách stromů - v Bavorsku:

http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.php

Stezka v korunách stromů s tobogánem u Lipna - první a jediná v ČR

http://www.stezkakorunamistromu.cz/

První a jediná stezka korunami stromů v České republice je otevřená celoročně. Stezka v délce 372 m z dřevěné konstrukce je citlivě zasazena do smíšeného lesa a při maximálním stoupání 2 - 6% se dostanete až do 24 metrové výšky. Stezka je zakončena 40metrovou vyhlídkovou věží.

Svou unikátností je Stezka korunami stromů Lipno přístupná nejširší možné věkové skupině návštěvníků nově od července 2012. Dobrodružnou a přesto bezpečnou cestu po lávce zajišťuje konstrukce z masivního klíženého dřeva a 75 dřevěných podpěrných sloupů. Dřevěné zábradlí a transparentní postranní síť jsou zárukou dokonalé bezpečnosti a výhledu. Dřevěná konstrukce se harmonicky prolíná s okolní přírodou. Stezka je částečně bezbariérová a přizpůsobena nejen jízdě s kočárky, ale i pro vozíčkáře. 

Stezka je zakončena 40metrovou vyhlídkovou věží, která je doslova opravdovým vrcholem stezky. Naskytne se vám fantastický výhled na vrcholky Alp, téměř celou část Lipenského jezera, nádherné okolí Šumavy a Novohradské hory. Výstup na první vyhlídkové patro věže ve 37 metrech je opět zcela bezbariérový. Po 303 metrů dlouhé lávce a po překonání krátkého schodiště se dostanete na nejvyšší bod věže ve 40 metrech. Od úrovně kmenů až nahoru do vrcholků stromů spatříte nesčetné životní formy - mechovitý porost, hmyz, drobné živočichy a ptactvo lze pozorovat z jedinečné perspektivy. Nejen pro mladé návštěvníky, ale také pro ty, kteří zůstali stále mladí a neopustila je chuť po dobrodružství, jsou určeny tři zážitkové stanice s lanovými prvky.

Součástí stezky je i unikátní nejdelší tobogán svého druhu v České republice, který vede středem vyhlídkové věže. Jízda na tobogánu vám zaručí úchvatný zážitek, který prožijete od výšky 24 m a v délce 52 m. Tobogán je ošetřen semaforem a koordinován speciálně školenými pracovníky.

Stezka korunami stromů Lipno leží na vrhcholu hory Kramolín v bezprostřední blízkosti Activ Park Lipno, který se nachází na centrálním parkovišti na Lipně. Přímo u nástupní stanice lanové dráhy je k dispozici velkokapacitní parkoviště pro osobní automobily a autobusy. Parkoviště slouží pro návštěvníky, kteří chtějí využít  dopravu se Stezce kosunami stromů Lipno lanovkou a pro handicapované osoby. Pro vozíčkáře a rodiny s dětmi v kočárku je k dispozici také autobus, který návštěvníky doveze v pravidelných intervalech přímo ke Stezce korunami stromů.

Expozice Schwarzenberského plavebního kanálu - fořtovna Jelení Vrchy

Expozice Schwarzenberského kanálu v obci Jelení Vrchy najdete přímo u cesty lemující plavební kanál, ve staré fořtovně. Před ní je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál.

V obci Jelení Vrchy stojí přímo u cesty lemující plavební kanál, stará fořtovna - č.p. 13. Před fořtovnou je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál. Pan Ing. Čestmír Hrbek, majitel fořtovny, dal k dispozici stodolu a obec Nová Pec zde zřídila expozici věnovanou plavebnímu kanálu. Dominantou expozice je plastická mapa krajiny kolem Schwarzenberského plavebního kanálu, kraje mezi Vltavou na severu a řekou Große Mühl na jihu, mezi Svatým Tomášem na východě a Studenou Vltavou na západě. Je na ní horský hřeben Šumavy od Vítkova Hrádku přes Bärensteinu, Sulzbergu, Smrčinu, Plechý, Trojmeznou horu až po Třístoličník, rozsvítit lze „Starý kanál“ od ústí do řeky Große Mühl u Damreithu přes hlavní evropské rozvodí v osadě Růžový Vrch po Jelení Vrchy, „Nový kanál“ od Jeleních Vrchů po potok Světlá voda nedaleko hranic s Bavorskem. Najdete na něm nejen současné vesnice, v nich mají domky červené střechy, ale i ty zaniklé, tam jsou domky se střechami šedými.

Na patnácti tabulích v expozici najdete informace o pralesích jižní Šumavy, které se po stavbě kanálu staly zdrojem palivového dříví pro císařské hlavní město Vídeň, o Josefu Rosenauerovi, staviteli plavebního kanálu, o historii plavebního kanálu, o plavení dříví na kanálu, o historii osídlení jižní Šumavy, o těžbě a přibližování dříví, o vlivu kanálu na „plavební“ lesy, o využití kanálu po roce 1945 a jeho postupném zániku, o „Starém“ i o „Novém“ kanálu, o plavebním kanálu v Rakousku, o Plešném jezeru, o obnově plavebního kanálu, o přírodě okolo plavebního kanálu a o plavebním kanálu a turistice. Expozice je otevřena v turistické sezóně každý den od 08:00 do 17:00 hodin a vstupné je dobrovolné. Kolem kanálu vede cesta vhodná jak pro pěší, cyklisty, ale i pro výlet s kočárkem či na invalidním vozíku. Díky mírnému klesání kanálu je cesta prakticky po rovině a s pěkným povrchem na některých jejích úsecích vhodná i pro inline. 

Z historie kanálu: kanál se původně nazýval Krumlovsko - Vídeňský, protože dopravoval dříví z Krumlovského panství do Vídně. Schwarzenberský plavební kanál (stavěn od roku 1789 - 1824) protíná jižní část Šumavy a začíná na českoněmecké hranici, 3km jižně od Nového Údolí a končí v Rakousku, v místě, kde se řeka Mühl vlévá do Dunaje. Tato cesta měří bez pár metrů 90 km. Autorem projektu kanálu byl Josef Rosenauer (1735 - 1804), zaměstnanec vrchnostenské správy schwarzenberského panství se sídlem v Českém Krumlově. Na celém kanále bylo vybudováno celkem 87 mostů a můstků, 80 vodních propustí, 78 vodních příkopů a 22 stavidel. Do Vídně se přestalo dříví přepravovat v roce 1891.

Lanový park Libín - více než osmdesát překážek

http://www.adrenalin-libin.cz/index.htm

Lanový park je postaven na rozloze jednoho hektaru, a tím je jedním z největších v Čechách i ve střední Evropě. Nachází se ve velmi atraktivní přírodní scenérii, v nadmořské výšce 1000 metrů na úpatí Libína, v prachatickém okrese jen pár metrů od vyhlídkové rozhledny Libín.

Bezmála 1 kilometr dlouhý lanový park, s více jak osmdesáti překážkami, se skládá ze šesti tras, které jsou ukotveny ve výšce 4-20 m nad zemí. Je určen široké veřejnosti, dětem i dospělým, jednotlivcům i kolektivům. Před vstupem na překážkovou trasu vás instruktor krátce seznámí s pravidly a způsoby jištění. 

Dle vybrané trasy si zde přijde na své jak úplný začátečník, tak i zkušený sportovec. Ke zdolání trasy není zapotřebí zvláštní fyzické síly a vstup na překážky není věkově omezen, pouze výška účastníka musí být minimálně 130 cm nebo 150 cm. Provoz je možný téměř za každého počasí, vyjma námrazy nebo bouřky.

Další zajímavostí a mezi návštěvníky velmi oblíbenou atrakcí je návštěva lanového parku v nočních hodinách a absolvování horní a panoramatické trasy. Pokud si chcete připomínat zážitky z Lanového parku stále dokola, je pro vás připravena speciální kamera, kterou si nahrajete své zážitky a pocity přímo na trase a to své, nebo celé vaší skupiny.

Churáňov

Churáňov je bývalá dřevařská a sklářská osada, která vznikla v 1. polovině 18. století. Dnes spolu se Zadovem tvoří velmi významné středisko zimních sportů.

Z Churáňova je překrásný rozhled po okolních vrcholcích, především na Popelní horu, vrch Valy s Obřím hradem nebo Ždánov. Okolo vrcholku vede okružní naučná stezka Churáňov, která je dlouhá 7 km a přibližuje nejzajímavější místa této oblasti. Churáňov je protkán množstvím značených turistických a cyklistických tras.

Pro cyklisty

	Cyklotrasy na Vimpersku - trasa I - pod Boubín - 27 km - žlutá
	Cyklotrasy na Vimpersku - trasa II - okolo střelnice,údolím Pravětínského potoka - 29 km - žlutá
	Cyklotrasy na Vimpersku - trasa III - Nové Hutě, Borová Lada, Světlá hora - 30/40 km - modrá
	Cyklotrasy na Vimpersku - trasa IV - Sudslavice,Svatá Máří,Cikánský potok - 40 km
	Cyklotrasy na Vimpersku - trasa V - Mářský vrch,údolím Spůlky - 35 km
	Cyklotrasy na Zbytinsku
	Od Vltavského luhu k Plešnému jezeru na kole
	Vltavský okruh: Kvilda, Knížecí pláně, Strážný, Lenora, Horní Vltavice, Borová Lada, Kvilda - 62km

 

NÁVRH DOPORUČENÝCH TRAS PRO PĚŠÍ TURISTY:

 

Trasy pro pěší

Tyto trasy nemají speciální značení, jsou shodné se sítí pěších tras vyznačených běžným pásovým způsobem používaným Klubem českých turistů.

Prášilsko		Kvildsko
Modravsko		Novinky 2012

Národní park Šumava – největší národní park České republiky

www.npsumava.cz

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení.

Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od r. 1970 NP Bavorský les, na české od r. 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km2.

V roce 1990 byla zapsána do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. Víteň do 1362 m n. m. Boubínžije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů.

Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí NP kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl unikátní přírodní celek jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m. údolí Otavy u Rejštejna do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón: 

I. zóna - přísná přírodní - 13% z celkové plochy, zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.

II. zóna - řízená přírodní - 83% z celkové plochy, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy.

III. zóna - okrajová - 4% z celkové plochy, území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy.

Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.

Klidová území:

• Modravské slatě
• Plesná – Ždánidla
• Kaňon Křemelné
• Zhůřecká slať – Mezilesní slať
• Vltavský luh
• Trojmezná – Plechý – Smrčina

Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.

Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.

Vydra
Malebná horská říčka s četnými peřejemi a obrovskými balvany je jedním z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších míst Šumavy.

Prameny Vltavy
I. zóna NP "Prameny Vltavy" označuje rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a leží v prostoru bývalého hraničního pásma. Cestou k prameni dokonce projdete průsekem, kudy v minulosti vedla železná opona. Přestože samotný pramen Vltavy má spíše symbolický charakter, za návštěvu určitě stojí.

Šumava shora z rozhledny Poledník

Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.

Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem. 

Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.

Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.

Aquapark Horažďovice

www.bazen.horazdovice.cz

Zmoženým svalům příjde vhod vířivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62m, dětský bazének se dvěma skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.

Na Šumavě se otevřela nová pozorovatelna jelenů

Od středy 12. února 2014 je na Šumavě otevřené nové pozorovací místo v přezimovací obůrce Zahrádky v Borových Ladách, kde můžete sledovat jelení zvěř, která zde tráví zimu. Prohlídkyspojené s krmením jelenů se tu konají každou středu. Místo srazu vám upřesní pracovník Správy šumavského parku při telefonické objednávce. K přezimovací obůrce vás z Borové Ladyodveze vůz tažený koňmi.

Pozorování jelení zvěře je tradiční atrakce Národního parku Šumava, vyjížďky na koních jsou však letošní novinkou, která se setkává s mimořádným zájmem. Koně Správy NP Šumava však neslouží jen turistům - ve "své pracovní době" přibližují dřevo ze šumavských lesů. Zájemci se mohou objednat na telefonním čísle 388 434 125, vstupenka na pozorování zvěře stojí 20 korun, doprava k přezimovací obůrce koňským povozem 30 korun. Děti do 10 let mohou jít na prohlídku zdarma. Na jeden termín se vejde až 25 lidí.

Jelení zvěř lákají lesníci NP Šumava před pozorovací místo na pamlsky. Zvířata dostávají mrkev, řepu a oves. Důležitým faktorem je ale klid, vhodně načasovaná procházka turistů či návštěva rysa v obůrce. Může se totiž stát, že jeleni nepřijdou.Přezimovací obůrka už je od února otevřená i na Jeleních Vrších. Zájemci o pozorování se objednávají na telefonu 388 335 014.

Od ledna se již tři dny v každém týdnu provádí i na Srní do přezimovací obůrky Beranky (tel. 376 599 225). Zde mohou zájemci vidět jelena s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy, kterému lesníci přezdívají Král lesa. Stejně jako všude doporučuje Správa NP a CHKO Šumava vzít si teplé oblečení a nechat doma psa.

Věž kostela sv. Jakuba v Prachaticích

Jedinečný výhled z věže kostela na Historické město roku 2002. Součástí prohlídky je i vstup do prostoru zachovalého ojedinělého krovu, který dodnes uchvacuje všechny odborníky svou lehkostí a subtilností.

Stavba původně plánovaných dvou věží probíhala od poloviny 14. století, ale dokončena byla pouze jedna z věží, a to jižní věž. 53 m vysoká věž gotického kostela sv. Jakuba v Prachaticích začala sloužit turistům jako vyhlídková věž od 1. června 2006. Dendrologický průzkum unikátního krovu ukázal, že byl postaven ze dřeva skáceného v letech 1474–75 a naštěstí nebyl poškozen žádným z velkých požárů, které řádily ve městě v letech 1507 a 1832.

Jednou ze zajímavostí je i hodinový stroj z konce 18. století. Stroj věžních hodin z kostela sv. Jakuba v Prachaticích byl objeven ve věži kostela v roce 1990, kam byl zřejmě odsunut při instalaci nového stroje v roce 1898 a téměř sto let tu stál stranou pod nánosem prachu a holubího trusu. U krovu najdete informační tabule o historii kostela a další zajímavosti. Ke krovu vedou původní dřevěné schody, které město nechalo opravit, a místy podél nich postavilo zábradlí. 

Na jižní straně této věže pod ochozem v okně visel malý “soumarský zvonek”, kterým se v dávných dobách zvonívalo na znamení, že se zavírají městské brány (podle jiných pramenů tu byl proto, aby soumaři na Zlaté stezce nezabloudili). Celkem měl prachatický kostel do roku 1942 pět zvonů, z nichž ten největší Jakub je v menší věži a váží 31 centů. Ulil jej roku 1521 pražský zvonař mistr Bartoloměj. Po válce zůstal na kostele jen jeden zvon. Nyní má kostel čtyři zvony: Jakub, Jan Neumann, Salve a umíráček. 

Vnitřní výzdoba chrámu se skládá z honosných kamenických děl a dřevěných gotických reliéfů, které zdobí raně barokní hlavní oltář. Jeho střed tvoří barokní sochy P. Marie, sv. Dominika a sv. Kateřiny Sienské od F. Ramblera ze začátku 18. stol. Historicky zajímavá je též kazatelna z 18. století. V pravé lodi je gotický vchod do kaple sv. Jana N. Neumanna, kde se nacházejí části nástěných maleb s biblickými motivy. V úzké uličce podél jižní strany kostela je na zdi domu čp. 31 sgrafitový obraz Večeře Páně z roku 1563, který sice není výzdobou samotného chrámu, ale má velkou kulturně historickou hodnotu.