TURISTICKÉ INFORMACE:

Šumava je krásná v každém ročním období a Sporthotel Olympia je ideálním

výchozím bodem.

Areál Zadov v létě nabízí:

- lanovou dráhu: ZDE DALŠÍ INFORMACE

- nově Rozhlednu a 12 m vysokou leteckou stěnu: INFORMACE ZDE

O rozhledně

Díky projektu SPORT PARK ZADOV – KOBYLA a příspěvku ze zdrojů strukturálních fondů EU v rámci programu ROP Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu bude zrekonstruována a znovu zpřístupněna turistům nájezdová věž bývalého skokanského můstku v areálu Kobyla na Zadově.

Naprosto unikátní stavba rozhledny – bývalý skokanský můstek, který přestal sloužit svým účelům již v polovině 90 let a v roce 2015 je po rekonstrukci otevřena rozhledna v bývalé nájezdové věž

Výhled na Šumavu a Pošumaví od Zadova na Z až JV. Nadmořská výška vyhlídkové plošiny 1109 m.n.m., počet schodů 158, na JZ stěně věže je horolezecká stěna!

Jedná se o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy lyžařského skokanského můstku, postaveného v r. 1978. Pro veřejnost byla zpřístupněna v r. 1993, v provozu však rozhledna nevydržela dlouho, po pár letech byla kvůli havarijnímu stavu uzavřena. Na podzim 2014 se začalo s generální opravou a rozhledna bude otevřena v červnu 2015. Původní vzhled můstku a jeho věže zůstal zachován, nosná konstrukce získala antikorozní nátěr a chybějící stávající obklad. Byly vyměněny i stávající okna za nová dřevěná. Rekonstrukce se dočkala i vyhlídková plošina, dostala zcela nový kabát - obložení, podlahu, zábradlí.

Na jihozápadní stěně věže je horolezecká stěna. Pro cestu k rozhledně je v provozu i lanová dráha Zadov-Kobyla. U dolní stanice v provozu občerstvení a dětské hřiště.

Churáňov

Churáňov je bývalá dřevařská a sklářská osada, která vznikla v 1. polovině 18. století. Dnes spolu se Zadovem tvoří velmi významné středisko zimních sportů.

Z Churáňova je překrásný rozhled po okolních vrcholcích, především na Popelní horu, vrch Valy s Obřím hradem nebo Ždánov. Okolo vrcholku vede okružní naučná stezka Churáňov, která je dlouhá 7 km a přibližuje nejzajímavější místa této oblasti. Churáňov je protkán množstvím značených turistických a cyklistických tras.

LANOVÉ CENTRUM PROUD

 

Pro cyklisty cyklotrasy:

http://www.npsumava.cz/cz/1047/sekce/cyklotrasy/

Můžete navštívit taktéž naše bavorské sousedy, např. areál Gross Arber s nejvyšším

bodem Šumavy na německém území:

http://www.arber.de/leto.html

 

Řeka Vydra - nespoutaná perla Šumavy

http://www.npsumava.cz/cz/

Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.

Nespoutaná horská říčka Vydra, která vzniká u Modravy ve výši 980 m soutokem potokůRoklanským, Javořím, Filipohuťským a Modravským, protéká v úseku od Antýglu po Čeňkovu pilu romantickým kaňonem. Nachází se tu přírodní rezervace zvaná Povydří, která patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě vůbec. 

V balvanitém řečišti řeka tvoří četné peřeje a kaskády. Činností vody a písku vznikají v balvanech početnéobří hrnce. Nejvíce je jich vidět u Antýglu. Na stráních nad údolím řeky se zachovala kamenná moře. U Čeňkovy pily se Vydra stéká s Křemelnou a vzniká tak řeka Otava. Asi v polovině cesty mezi Antýglem a Čeňkovou pilou se nachází zámá Turnerova chata, kde si lze ve výběhu prohlédnout expozici vydry říční, podle které řeka dostala svůj název.

Informace pro vodáky: řeka Vydra je velmi náročná řeka protéká v hlubokém lesnatém údolí s velkým spádem a je tedy vhodná jen pro zkušené vodáky s dobrou výzbrojí a výstrojí. Plavba zde bývala zakázaná, ale v současné době je jen omezována. Povolený úsek splutí je příjemný úsek z Modravy do Antýglu(4,8 km), kde obtížnost nepřesahuje WW III. 

Podmínky splouvání jsou od 1.5.2013 vymezeny novým návštěvním řádem NP Šumava. Splavnost jeomezena obdobím od 15.3. do 31.5., a to pouze o víkendech v čase 8 až 18 hodin. Výška hladiny je bez limitu. Nástupním místem je Modrava - parkoviště, soutok Modravského a Roklanského potoka avýstupním místem pravý břeh v kempu Antýgl před lávkou pro pěší.

V úseku od Antýglu k soutoku s Křemelnou (podél NS Povydří) dosahuje řeka obtížnosti WW IV - V+ a není povoleno ji splouvat.

Skrýt celý popis

 

Národní park Šumava – největší národní park České republiky

www.npsumava.cz

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení.

Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od r. 1970 NP Bavorský les, na české od r. 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km2.

V roce 1990 byla zapsána do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. Víteň do 1362 m n. m. Boubínžije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů.

Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Za svoji atraktivitu vděčí NP kromě jiného i dlouholeté existenci železné opony, která na několik desetiletí zmrazila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl unikátní přírodní celek jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m. údolí Otavy u Rejštejna do 1378 m n. m. (Plechý) a trvale zde žije kolem 2000 obyvatel. Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón: 

I. zóna - přísná přírodní - 13% z celkové plochy, zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.

II. zóna - řízená přírodní - 83% z celkové plochy, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy.

III. zóna - okrajová - 4% z celkové plochy, území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy.

Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.

Klidová území:

• Modravské slatě
• Plesná – Ždánidla
• Kaňon Křemelné
• Zhůřecká slať – Mezilesní slať
• Vltavský luh
• Trojmezná – Plechý – Smrčina

Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.

Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.

Vydra
Malebná horská říčka s četnými peřejemi a obrovskými balvany je jedním z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších míst Šumavy.

Prameny Vltavy
I. zóna NP "Prameny Vltavy" označuje rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a leží v prostoru bývalého hraničního pásma. Cestou k prameni dokonce projdete průsekem, kudy v minulosti vedla železná opona. Přestože samotný pramen Vltavy má spíše symbolický charakter, za návštěvu určitě stojí.ˇ

Aquapark Horažďovice - odpočinek i aktivní vyžití na jednom místě

Zmoženým svalům přijde vhod výřivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62 m, dětský bazének s 2 skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.

Aquapark Horažďovice prošel roku 2012 rekonstrukcí. V aquaparku vznikly nové vodní atrakce a wellness centrum "Saunový svět" s finskou saunou pro 12 osob a párou pro stejný počet lidí, infrasaunou pro čtyři osoby, solarstudiem, masážemi a odpočinkovou částí.

Najdete zde také tobogán, plavecký bazén, dětský bazén, perličkovou lázeň, umělé vlnobití, kulový vodotrysk, chrlič vody, vodní hřib, vodní a vzduchová lůžka s masážními tryskami. Dále je zde také sauna, fitnescentrum, horolezecká stěna, restaurace, plavání s miminky a další.

Šumava shora z rozhledny Poledník

Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.

Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem. 

Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.

Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.

Aquapark Horažďovice

www.bazen.horazdovice.cz

Zmoženým svalům příjde vhod vířivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62m, dětský bazének se dvěma skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.

Na Šumavě se otevřela nová pozorovatelna jelenů

Od středy 12. února 2014 je na Šumavě otevřené nové pozorovací místo v přezimovací obůrce Zahrádky v Borových Ladách, kde můžete sledovat jelení zvěř, která zde tráví zimu. Prohlídkyspojené s krmením jelenů se tu konají každou středu. Místo srazu vám upřesní pracovník Správy šumavského parku při telefonické objednávce. K přezimovací obůrce vás z Borové Ladyodveze vůz tažený koňmi.

Pozorování jelení zvěře je tradiční atrakce Národního parku Šumava, vyjížďky na koních jsou však letošní novinkou, která se setkává s mimořádným zájmem. Koně Správy NP Šumava však neslouží jen turistům - ve "své pracovní době" přibližují dřevo ze šumavských lesů. Zájemci se mohou objednat na telefonním čísle 388 434 125, vstupenka na pozorování zvěře stojí 20 korun, doprava k přezimovací obůrce koňským povozem 30 korun. Děti do 10 let mohou jít na prohlídku zdarma. Na jeden termín se vejde až 25 lidí.

Jelení zvěř lákají lesníci NP Šumava před pozorovací místo na pamlsky. Zvířata dostávají mrkev, řepu a oves. Důležitým faktorem je ale klid, vhodně načasovaná procházka turistů či návštěva rysa v obůrce. Může se totiž stát, že jeleni nepřijdou.Přezimovací obůrka už je od února otevřená i na Jeleních Vrších. Zájemci o pozorování se objednávají na telefonu 388 335 014.

Od ledna se již tři dny v každém týdnu provádí i na Srní do přezimovací obůrky Beranky (tel. 376 599 225). Zde mohou zájemci vidět jelena s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy, kterému lesníci přezdívají Král lesa. Stejně jako všude doporučuje Správa NP a CHKO Šumava vzít si teplé oblečení a nechat doma psa.

Co Prachatice - renesanční perla na Zlaté stezce nabízí?

Co musíte vidět ve městě na solné stezce

Pěkný výhled na město se otvírá z věže kostela sv. Jakuba; uvidíte odtud dochované hradby s dvojitou vstupní bránou a parkánem, radnici i domy kolem hlavního náměstí. V jednom z nich sídlí Muzeum české loutky a cirkusu, v dalším Prachatické muzeum. Vedle tradiční historické expozice si zaslouží pozornost zejména moderně pojatá část s atraktivním modelem středověkého města a figurínami v životní velikosti, které na nádvoří muzea názorně předvádějí život na Zlaté stezce.

Koho byste měli znát z prachatické historie

Svatý Jan Nepomuk Neumann (1811–1860), dítě nadané a hloubavé, které se vyhýbalo všem nezbednostem svých spolužáků – tak charakterizovali syna prachatického punčocháře jeho první učitelé. Kdo tehdy mohl tušit, že nadané dítko vystuduje na duchovního a posléze odjede do Ameriky, kde se stane nejenom biskupem ve Filadelfii, ale také prvním americkým svatým? Svatořečen byl v roce 1977 papežem Pavlem VI.

Cestovatelská potěšení Prachatic a okolí

V Prachaticích si ještě můžete prohlédnout Muzeum krajky nebo některou z výstav, které pořádá galerie Dolní brána. Několik oblíbených výletních tras vede k rozhledně na Libín; jednou z nich je křížová cesta s kaplí sv. Filipa Neri, patrona humoristů. Kousek od rozhledny můžete vyzkoušet své dovednosti v lanovém centru, jehož součástí je i lanový park pro nejmenší, odměnou za vynaloženou námahu pak může být návštěva letního koupaliště Hulák.

Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Jezero Laka často upoutá pozornost už svým zvláštním názvem, který buď pochází ze staročeského slova „mlaka“, což znamená močál nebo bažina, nebo z latinského slova „lacus“označující jakoukoliv stojatou vodu, která je napájena svými přítoky.První zmínky o jezeru pocházejí z roku 1831, kdy bylo zakresleno na Kreybichově mapě Prácheňského kraje ještě jakobezejmenné. Až z vojenského mapování roku 1852 bylo jezero lokalizováno tak, jak ho známe i dnes.

Laka se nachází ve výšce 1096 metrů nad mořem. I přesto, že jeho rozloha měří pouhých 2,78 hektarů a největší naměřená hloubka dosahuje jen 3,9 metrů, sběrná oblast vody je nejrozsáhlejší ze všech šumavských jezer. Laka je odvodňovánoJezerním potokem, který se vlévá do řeky Křemelné. Jezero Laka má kromě svého jména ještě jednu zvláštnost – zatímco všechna okolní šumavská jezera mají kamenité dno více či méně zanesená kalem z okolních lesů, na dně Laky leží vrstva rašeliny. Jezero je také charakteristické plovoucími ostrůvky, jejichž poloha se v průběhu času mění. Ostrůvky bývají zpravidla porostlé rašeliníkem, ostřicí, ale i borůvčím.  

K jezeru Laka se můžete vydat několika způsoby – pěšky, na kole nebo na lyžích. Pokud sem přijedete autem, nechte jej naparkovišti u Nové Hůrky a dále pokračujte po modré turistické značce asi 5,5 kilometru k jezeru. Další cesta vede ze Železné Rudy, odkud je třeba urazit asi9 kilometrů. Třetím výchozím místem jsou Prášily, odkud trasa měří 10 km.

Ne vždy se však mohli turisté kochat krásami jezera. V období po II. světové válce nebylo radno se v těchto místech pohybovat z důvodu neprodyšného zatažení železné opony, za kterou jezero i se svým okolím spadalo. V bezprostředním okolí jezera byla postavena strážní budova, do které se nastěhovala rota pohraniční stráže. Po pádu železné opony nebylo pohraniční stráže už potřeba a budova osiřela. Dnes ji tu však neuvidíte – brzy ji natolik zdevastovali vandalové, že musela být srovnaná se zemí.

.

Řeka Křemelná - nejhlubší kaňon Šumavy

http://www.npsumava.cz/cz/

Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.

Řeka Křemelná dokázala na Šumavských pláních za mnoho tisíc let vyhloubit nejhlubší kaňon Šumavy.  Pramení v Železnorudské hornatině, na severním svahu hory Pancíř (1214 m) v nadmořské výšce 1090 m. Zdrojová oblast a nejhořejší tok Křemelné jsou zde chráněny jako část přírodní rezervace Prameniště. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován Vchynicko-Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné a Rejštejna.

Divoká horská řeka si podnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i zvláště chráněné druhy živočichů. Nejen ve Vydře ale snad ještě více v Křemelné loví vydra říční. Můžeme zde pozorovat na vodě závislé ptáky jako skorce vodního, ledňáčka říčního a mnoho dalších.

Přístup lidí do kaňonu Křemelné je omezen, aby se zde mohla vyvíjet jedinečná fauna bez vyrušování všudypřítomnými lidmi. V rámci vycházek do šumavské divočiny tam můžete opatrně s průvodcem nahlédnout. Jde o náročnou trasu po nerovném povrchu, přes kameny, s přelézáním padlých stromů a fyzicky náročným klesáním a stoupáním do a pak z kaňonu Křemelné. Říčka se kousek od Čeňkovy Pily vlévá do Vydry, z jejich soutoku potom vzniká řeka Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Rybáři zde mohou ulovit nejčastějhipstruha potočního či lipana podhorního. Řeka je od 3m do 10 m široká s pěknými zákoutími a spousty tůní s hloubkou kolem 3 m.