Turistické zajímavosti

Jižní Morava oplývá rozmanitými možnostmi různých výletů, níže uvádíme některé tipy:

HUSTOPEČE:

VÍTEJTE V SRDCI VINIC A MANDLONÍ

Město Hustopeče leží v samém srdci jižní Moravy, v krajině zalité horkým sluncem, porostlé vinohrady, ovocnými a mandloňovými sady.

Celá oblast patří ke klimaticky nejteplejším v České republice, což prospívá pěstování kvalitního vína i turistické atraktivitě regionu.

Hustopeče jsou vstupní branou do jihomoravského vinařského regionu – otevírají dveře do Velkopavlovické vinařské podoblasti. Vinařská tradice města sahá až do středověku. V 16. a 18. století se Hustopeče staly výměrou vinic dokonce největší obcí Moravy. Spolu s Mikulovem a Znojmem tvořily trojici hlavních moravských vinařských center.

S městem byla v minulosti spjata řada významných osobností, mj. první československý prezident T. G. Masaryk či světoznámý malíř Alfons Mucha. Masarykovi je v Hustopečích věnováno hned několik pamětních míst. V roce 2009 byla slavnostně otevřena naučná stezka Masaryk a Hustopeče, která mapuje nejvýznamnější místa spojená s jeho zdejším působením.

Mandloňová rozhledna v Hustopečích

V Hustopečích vznikla nová rozhledna - nachází se v jedné z největších botanických rarit na Moravě, v mandloňových sadech. Ocelová vyhlídka dosahující do výšky 14 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.

Uprostřed unikátních mandloňových sadů byla vybudována 14 metrů vysoká rozhledna, jejíž konstrukci tvoří železo a dřevo.  Nejkrásnější pohled z jejího vrchu se nabízí v dubnu a květnu, kdy pod ní rozkvétá růžová záplava mandloňových květů. Mimo mandloní lze z rozhledny dohlédnout na nedaleké Pálavské vrchy.

Mandloně, které vyžadují teplo, se v Evropě pěstují především ve Středomoří. Hustopečské mandloňové sady jsou unikátní nejen v ČR, ale i v celé střední Evropě. Na ploše čtyřech hektarů roste 1 200 stromů, které dříve patřily čokoládovnám Zora Olomouc a posléze firmě Nestlé. Obě firmy z nich získávaly pro své cukrovinky mandle. Sady osiřely před lety poté, co jejich majitel rozhodl, že pěstování mandloní je pro něj neefektivní. Městu Hustopeče se je však podařilo zachránit.

Pod rozhlednou vede mandloňová turistická stezka s pěti informačními tabulemi a čtyřmi dřevěnými posezeními. Největší ze čtyř vybudovaných posezení vzniklo u předního rybníka. Za mandloněmi se můžete vydat jak pěšky, tak na kole. Mandloňové sady jsou udržovány v rámci ekologického zemědělství - travní porost tu spásají ovce, které mohou být dalším příjemným zpestřením na Mandloňové stezce. První sad se rozkládá na jihozápadních svazích Staré hory nad městem (od hřbitova vyrazte vyrazit vzhůru podél vinohradů a zahrádek až kousek pod vrcholek hustopečského Starého vrchu). Druhý sad je v lokalitě Kamenec a oba sady spojuje naučná stezka.

Hustopeče představují vynikající výchozí bod pro milovníky vína i cykloturisty - vinných sklípků i cyklotras je ve městě a jeho okolí bezpočet.

http://www.hustopece.cz/tipy-na-vylety (VÝLETY)

http://www.hustopece.cz/vinarstvi (VINAŘSTVÍ)

http://www.hustopece.cz/virtual/start.html (VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA)

Navštívit můžete také:

krásné moravské město: ZNOJMO  http://www.znojemsko.info/

Moravské vinařské stezky - na kole krajem památek a vína

Moravské vinařské stezky vás provedou na kole nebo pěšky malebnou krajinou mezi vinohrady od starobylého Znojma až po slováckou metropoli Uherské Hradiště. 1200 km dlouhá síť vinařských stezek je tvořena deseti okruhy pojmenovanými podle hlavních vinařských měst a obcí.

Vítejte na Moravských vinařských stezkách, které vás provedou malebnou krajinou mezi vinohrady od starobylého Znojma až po slováckou metropoli Uherské Hradiště. 

1200 km dlouhá síť vinařských stezek je tvořena deseti okruhy pojmenovanými podle hlavních vinařských center. Tyto okruhy propojuje jako nit páteřní Moravská vinná stezka. Návštěvníkům se tak nabízí možnost výběru z jednodenních i vícedenních výletů. 

Rovinaté Znojemsko, zvlněná krajina Modrých Hor, vinohrady na strmých svazích Pálavy, zalesněné Chřiby, výhledy na hřebeny Bílých Karpat z vinic na Uherskohradišťsku – to vše jsou Moravské vinařské stezky ze sedla kola. Čekají vás malebná městečka se sklepními uličkami, historické a přírodní památky, živé tradice, restaurace přátelské cyklistům i ubytování přímo nad sklepy. 

A nejen to – během celého roku probíhá na jižní Moravě řada cyklovýletů pro veřejnost, hodových a vinařských slavností. Kalendář, který držíte v ruce, vám pomůže vybrat ty nejlepší od jara až do podzimu. 

Vinařské stezky jsou nejen cestou za poznáním jižní Moravy, ale také putováním za vínem a lidmi, pro které je pěstování vinné révy údělem i celoživotní zálibou. Přejeme vám, aby se víno i Moravské vinařské stezky staly celoživotní zálibou i pro vás.

MIKULOV

http://www.mikulov.cz/cz/

Zámek Mikulov - jeden z nejmalebnějších moravských zámků

Silueta mohutného zámku je v krajině Pálavy viditelná už dáli. V jeho zdech pobývala řada známých osobností, mezi jinými i císař Napoleon. Čeká tu na vás expozice "Od gotiky po empír", expozice "Víno napříč staletími" obrazy z rodové sbírky Dietrichsteinů, zámecká knihovna i obří sud.

Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové. V roce 1945 při ústupu německé armády zámek do základů vyhořel, avšak díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku byl v 50. letech nákladně opraven.

K nejzajímavějším součástem zámku patří zámecká knihovna a sál předků. Nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově a naleznete zde hned několik zajímavých expozic.

Nezapomeňte se zastavit v některém místním vinařství – byla by škoda neochutnat to nejlepší, co Mikulov a Pálava nabízí. Unikátní na zámku je expozice vinařství v zámecký sklepě s obřím sudem.

Mikulovský zámek v roce 2012 otevřel první tematicky ucelenou stálou výstavu v České republice, která je kompletně věnována vinařství. Expozici s názvem Víno napříč staletími vás zavede až do doby starého Egypta, umožní vám navštívit románský sklep, gotickou kapli či barokní divadlo. Připraveny jsou též filmové projekce, které přiblíží zábavnou formou rozmach vinohradnictví a vinařství v jednotlivých obdobích historie. Na závěr je přichystána interaktivní „projížďka“ na kole vinařskými cyklostezkami, kde návštěvník opravdu usedne do sedla a nechá se unášet krásnými výhledy na vinice. Výstava je umístěna do nově zrekonstruovaných barokních koníren mikulovského zámku, jejichž prostor dostal v kombinaci s citlivým nasvícením a komponovanou dobovou hudbou zcela nový rozměr.

Obdivovat můžete také expozici Galerie Dietrichsteinů věnovanou významnému moravskému šlechtickému rodu, Oděv Markéty Františky Lobkowiczové, v kterém byla tato dáma pohřbena nebo expozici  Římané a Germáni v kraji pod Pálavou.

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Pálava byla v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a o deset let později biosférickourezervací UNESCO. Nejvýznamnějšími výchozími body pro turistiku je Mikulov a Pavlov. Oblast s mnoha jedinečnými druhy rostlin má také vynikající polohu pro pěstování vinné révy. Úrodný kraj kolem Pálavských vrchu však skrývá mnohem víc, než uvidíte ze sedla kola při cestách rozlehlými vinohrady.

O tom, že zdejší "zemi spálenou sluncem" milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třeba kosatce na Děvíně či Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či ovsíř stepní, který roste nedaleko Mikulova od konce poslední doby ledové.

Navštívit můžete tak zříceniny Sirotčí hrádek a Dívčí hrady. Různé druhy skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína se označuje jakokrasová lesostep. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná. V oblasti bývají navštěvovány zříceniny tří středověkých hradů a naučná stezka.

Do roku 2003 existovala biosférická rezervace Pálava, která byla územně totožná s CHKO Pálava. Od roku 2003 se Pálava stala významnou součástí nově vzniklé biosférické rezervace Dolní Morava. Část území CHKO Pálava je také součástí Mokřadů Dolního Podyjí, vyhlášených v roce 1993 a chráněných Ramsarskou konvencí.

Café Fara v Klentnici u Mikulova - kavárna řízená srdcem

http://www.cafefara.cz/

Stylová nekuřácká kavárna v Klentnici na trase cyklostezky pod Pálavskými vrchy nabízí lahodnou kávu, zážitkový salónek Coffee spirit, farní knihovnu, vinný sklep, ubytování v nově vybudovaných netradičně řešených pokojích, prostornou terasu i dětské hřiště. Od jara do podzimu také skvělé akce.

V Klentnici u Mikulova najdete stylovou kavárnu, která leží na jedné z nejvýznamnějších cyklostezek vedle kostela Sv. Jiří.  Školení baristi vám zde nabídnou vlastní kávovou směs. Kromě kávových nápojů si zde vychutnáte kvalitní víno, zákusky či sezónní speciality. 

Originální směs kávy tvoří kvalitní odrůdy kávy arabika pocházející z Brazílie, Kolumbie a Etiopie, které doplňuje kvalitní indická robusta. V kávě převažuje hořké spektrum chuti, kakao, oříšky s velmi jemnou ovocnou chutí bobulového ovoce. Jednotlivé druhy jsou praženy odděleně, aby byly zachovány jejich jedinečné chuťové profily a až následně smíchány. Zrna jsou pražena velmi pozvolna, dle druhu 16 až 18 minut, aby nedošlo ke spálení delikátních aromatických látek. Výsledkem je silný vášnivý šálek kávy s vyváženou chutí.

Využijte příjemné posezení v nekuřáckém prostředí nebo na prostorné terase. Cyklisté si na dohled mohou odložit své miláčky a děti se zabaví na hřišti hned vedle kavárny. Od jara do podzimu zde pořádajíkoncerty a zajímavé akce. Buduje se vinný sklep a také ubytování pro pocestné. Nabízíme také prostory pro svatby s možností církevního obřadu v kostele hned vedle kavárny.

Areál Café fara v Klentnici se v roce 2011 rozrostl o dřevěný penzion. Je postaven na místě původních chlívků a právě jejich hospodářská funkce byla inspirací autorovi stavby. Novostavba je totiž malou abstraktně stylizovanou stodolou. Tvar budovy je pro tuto oblast typický až archetypální – podélný dům se sedlovou střechou, jejíž velikost respektuje okolní měřítko historické architektury a její forma je abstraktní. Vertikální modřínové latě fasády vytváří poetické pozadí pro vržené stíny ořechu na dvoře i Vašich představách. Budova má unikátní nosnou konstrukci z masivních, křížem lepených dřevěných panelů, interiér je celodřevěný a jsou zde použity dva druhy dřeva – smrk a dub.

Aqualand Moravia -

AQUALAND MORAVIA / NOVÝ AQUAPARK NA JIŽNÍ MORAVĚ, OTEVŘENÝ 365 DNÍ V ROCE

Pro děti máme připravené animační programy plné zábavy a soutěží o ceny. Odpočinout nebo pohrát si mohou v dětském koutku. 

Celkem 12 bazénů s vodní plochou 3000 m², některé s využitím vody z místního geotermálního vrtu, rozsáhlá wellness zóna Forum Romanum, sluneční a římské lázně, 2 restaurace a 4 bary – to vše a spoustu dalšího na vás čeká v novém Aqualandu Moravia v Pasohlávkách, jen 20 minut jízdy autem z Brna.

 

Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově

http://www.mikulov.cz/cz/

Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově obsahuje zhruba na kilometrové trase celkem 13 zastavení. Součástí stezky se stala i mikve - rituální lázeň objevená v Mikulově při archeologickém průzkumu v roce 2010.

Část Mikulova v těsném sousedství zámeckého vrchu, od poloviny 15. století obydlená židovským obyvatelstvem, se postupně vyvinula v rozsáhlé židovské ghetto. Jeho jádrem byly dnešní ulice Husova,Alfonse Muchy a Brněnská.

I přes rozsáhlé demolice v minulých dobách se zachovala řada domů původních židovských obyvatel, pocházejících již z poloviny 16. století, tj. z doby výstavby prvních kamenných domů. Řada z nich obsahuje architektonické prvky typické pro židovské domy, a proto byla celá polovina dosud stojících budov (45) prohlášena za nemovitou kulturní památku. Trasa naučné stezky vede centrem města a je napojena na pěší turistické trasy.

Významná zastavení:

• Horní synagoga: představuje tak poslední dochovaný templ polského či lvovského typu v České republice. Svatostánek byl dílem sochaře I. Lengelachera. Výzdobu kleneb tvoří štukatura a původně hebrejské liturgické texty.
• Dům Husova 4: bývalá chlapecká židovská škola, dům s barokní dispozicí a klenbami (valené s lunetami, pruské klenby, placky), po 2. světové válce upravený pro bytové účely, kulturní památka.
• Dům Husova 8 (Hotel Tanzberg): ve druhém suterénu, v hloubce 10,5 m od úrovně uličního terénu, se zachovala mimořádně cenná památka středověkého původu – válcovitá cisterna na vodu, pravděpodobně součást rituální lázně (mikve). Lázeň sloužila věřícím Židům, mužům i ženám, ke každotýdenní symbolické očistě před svátkem šabatu.
• Dům Husova 9: velmi cenný a malebný dům s renesanční dispozicí a klenbami (valené s křížovými lunetami a hřebínky), dvorní křídlo barokní. Jeho průčelí zdobí vstupní dvousloupová arkáda.
• Dům Husova 30: řadový dům židovské čtvrti s renesančním jádrem a klenbami, přestavěný klasicistně včetně fasády, kulturní památka. Domy židovské čtvrti bývaly pro odlišení od křesťanských značeny římskými čísly I až CLXIX.
• Dům Husova 32: typický dům židovské čtvrti s někdejším vnitřním veřejným průchodem, jádro renesanční, dvorní křídlo s vnějším schodištěm klasicistní, kulturní památka.
• Dům Husova 48: bývalá židovská chlapecká škola od r. 1845 do 60. let 19. stol. Židovskou školu navštěvovali od konce 18. stol. povinně na základě osvícenských reforem císaře Josefa II. chlapci od pěti let věku. Vyučovalo se hlavně v hebrejštině, tóře a základům judaismu.
• Dům Husova 50: dům s renesančním jádrem a klenbami (křížové s vytaženými hřebínky) a jednosloupovým rohovým loubím na průčelí. Ulice dřívější židovské čtvrti bývaly dlážděny nepravidelnými valouny. Již od 2. pol. 17. stol. mělo mikulovské ghetto vlastní vodovod a jednoduchou kanalizaci.
• Dům Husova 52: vznikl spojením dvou renesančních domů po požáru roku 1784. Ve dvoře stojí někdejší Michlštetrovská synagoga, již si k soukromým bohoslužbám vystavěl r.1697 David Michelstädter.
• Domy A. Muchy 18-20: ve dvorní části obou domů zbytky Aškenázské synagogy. K soukromým modlitbám si ji barokně vystavěl Lazar či Beer Salomon již v roce 1675. Šikmo naproti stával dům staré čp.104, který na průčelí nesl hebrejské znamení pro ukončení či oddělení židovské čtvrti – eruv.
• Dům Brněnská 9: velmi cenný a malebný dům s renesanční dispozicí a klenbami (valené s křížovými lunetami a hřebínky), dvorní křídlo barokní. K pozoruhodným stavebním detailům domů mikulovského ghetta patří kamenná profilovaná ostění portálů, železné plátované dveře a ušlechtile tvarované kované mříže.
• Obřadní síň: stavba v historizujícím slohu zbudována v roku 1898 podle plánů významného architekta Maxe Fleischera. Budova sloužila po válce ke skladování, nyní se postupně upravuje na výtvarný ateliér.
• Židovský hřbitov: rozložen na západním svahu Kozího hrádku, pochází z 15. stol., několikrát byl rozšiřována až na dnešní výměru 19.180 m2. K nezbytnému vybavení hřbitovů patřívá vždy márnice čili umrlčí komora, od 2. pol. 19. stol. si větší židovské obce stavěly honosné obřadní síně, kde se jednak v hlavním sále odbývalo rozloučení se zesnulým, navazující místnosti sloužily k poslední očistě (tahara), jako sklad rekvizit, šatna, vozovna pohřebního kočáru, příp. byt správce či hrobníka.
• Mikve: středověká mikve se nachází v místech, kde bylo v minulosti Lázeňské náměstí. Židovská lázeň mikve sloužila symbolickému rituálnímu očištění ortodoxních Židů před začátkem šabatu a svátků, u žen navíc po menstruaci, před svatbou a po porodu. Na dno mikve se sestupuje zpravidla po 5-7 schůdcích. Lázeň musí obsahovat čistou přírodní vodu, musí mít přítok a odtok a takovou hloubku, aby umožnila dospělému člověku se plně ponořit. Instituce rituálních lázní musela existovat ve všech židovských komunitách na Moravě, ve větších ghettech dokonce ve více příkladech. Mikve v Mikulově byla objevena náhodou při archeologickém průzkumu nařízením před zahájením novostavby uvnitř památkové rezervace.

 

 

Můžete se podívat například do Brna:

Funkcionalistický skvost BRNA:  Vila Tugendhat

Hrad Špilberk -

Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku a představují jednu z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Brně.

Hrad Špilberk byl postaven byl ve 13. století králem Přemyslem Otakarem II. z dynastie Přemyslovců. Ve 14. století sloužil jako sídlo moravských vojenských velitelů. V průběhu staletí se význam a úloha Špilberku podstatně měnily. Z předního královského hradu a sídla moravských markrabat se postupně staly mohutná barokní pevnost, nejtěžší vězení rakouské monarchie – proslulý „žalář národů“ – a vojenská kasárna. Dnes je sídlem Muzea města Brna a jedním z nejvýznamnějších brněnských kulturních center. V roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku. Byly vybudovány v roce 1742 v rámci závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského pevnostního inženýra plukovníka Rochepina. Teprve v roce 1783 rozhodl císař Josef II. v rámci reforem rakouského soudnictví a vězeňství o jejich zcela novém poslání. Část špilberské pevnosti byla určena na vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince a převedena pod civilní správu.

Stálá expozice v přízemí severního křídla hradu Špilberk, tematicky navazuje na expozici kasemat a seznamuje návštěvníky se Špilberkem jako pověstným žalářem habsburské monarchie, proslulým v 18. a 19. století po celé Evropě. Vedle skutečných zločinců, z nichž je připomenut zejména pověstnýloupežník Václav Babinský, věnuje expozice hlavní pozornost osudům vězňů, jejichž jediným proviněním bylo úsilí o změnu politických poměrů, např. sjednocení své země a vytvoření vlastního státu.

Na Špilberku můžete navštívit tyto stálé expozice:
- Kasematy
- Špilberk – od hradu k pevnosti
- Špilberk – žalář národů
- Brno na Špilberku
- Od renesance po modernu
- O nové Brno
- Vulcanalia
- Dětská dílna  (pouze o víkendech)
- Lapidárium
- Barokní lékárna
- Barokní kaple – fotomontáže J. Heartfielda (květen - září)
- Rozhledna (květen - září; duben a říjen - pouze víkendy)

V Brně, druhém největším městě České republiky, stojí za vidění více míst. Navštivte historické centrum akatedrálu sv. Petra a Pavla. Symbolem Brna je drak, kterého na vlastní oči můžete vidět v prostorách Staré radnice. Zaslouženou pozornost přitahuje také labyrint středověkých podzemních chodeb pod Zelným trhem v centru města a Mincmistrovský sklep. K hojně navštěvovaným historickým raritám patří půvabný renesanční chrám sv. Jakuba a kapucínská krypta s mumiemi, naopak moderní dobu reprezentuje orloj ve tvaru nábojnice na náměstí Svobody a vila Tugendhat, dílo věhlasného architektaLudwiga Miese van der Rohe, zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Rodiny s dětmi uvítají muzeum pravěku v pavilonu Anthropos, Zoologickou zahradu, prohlídku Technického muzea s interaktivní hernou či v letních měsících plavbu vyhlídkovou lodí po Brněnské přehradě.

Dalším možným cílem je město pod ochranou UNESCO:

Kroměříž

Doporučujeme webové stránky: http://www.mesto-kromeriz.cz/mistatyp.asp?typ=51&modul=navstevnik&map=19

Stejně jako většina velkých měst, tak byla i Kroměříž založena jako tržní osada na křižovatce obchodních cest. V době církevní kolonizace se stala v první čtvrtině 12. století majetkem olomouckých biskupů. Rostoucí ves byla v druhé polovině 13. století povýšena na město. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale dočkalo se velkorysé obnovy. Mezníkem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, kdy pokrok ruku v ruce s vlastním úsilím jejích obyvatel vynesl Kroměříž k nejvyšším metám duchovní kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů také díky historickým zahradám a arcibiskupskému Arcibiskupskému zámku, jež byly zapsány do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město je každoročním dějištěm i pořadatelem hudebních festivalů, výstav, konferencí, kongresů a sympozií.

Arcibiskupský zámek a zahrady
Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsány v roce 1998.
Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a vybaveny množstvím původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Obrazárna uchovává díla předních evropských malířů 15.-18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století byla přeměněna na barokní zahradu a stala se jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Geometricky pravidelná je Květná zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů. Za pozornost stojí Lví kašna a kašna Tritonů.

Možná nevíte, že...
Olomoučtí biskupové razili vlastní mince a kardinál Dietrichstein k tomuto účelu zřídil nedaleko zámku novou mincovnu. Od roku 1614 se tu nejprve razily groše, tolary a dukáty a v 70. letech 17. století tu byla vyrobena i první zlatá medaile. Od té doby zde spatřilo světlo světa mnoho dalších portrétních, intronizačních, odpustkových a příležitostních medailí. Všechny zdejší ražby byly v průběhu staletí shromaždovány a jsou dnes k vidění v expozici kroměřížského zámku. Po vatikánské se jedná o druhou největší sbírku na světě.

Historie a UNESCO

Zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek zaujímá výjimečné postavení mezi předními moravskými památkami. Po celou dobu své existence byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, jímž sloužil především jako letní rezidence.

Kontakt: Sněmovní náměstí 1, Kroměříž

pevná linka: 573 502 011

Provozní doba: duben 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

květen 9.00 - 17.00 hod

červen 9.00 - 17.00 hod

červenec 9.00 - 18.00 hod

srpen 9.00 - 18.00 hod

září 9.00 - 17.00 hod

říjen 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

Podzámecká zahrada

Původně byla jen zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem na prostorách k řece Moravě. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o velikosti 64 ha, využívající provedené regulace řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. Bohatým využitím vodní složky (potůčky, rybníky), botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon,Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcib.Rudolfa Jana, busta arcib.Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům.

Kontakt: vedle zámku (hlavní vstup), dále z ulice Vejvanovského a z ulice Na Kopečku

pevná linka: 573 502 011

Provozní doba: Volný vstup zdarma v době otevření (v létě 7-19 hod, v zimě 7-16 hod - vyvěšeno na jednotlivých vstupech). V deštivém či větrném počasí uzavřena. Do zahrady je zákaz vstupu se psy.

Biskupská mincovna

Jediná dochovaná mincovna na území Moravy

(historická památka I. kategorie)

Kontakt: Na Sladovnách, Kroměříž

pevná linka: 573 334 890

Provozní doba: květen - září od 9,00-17,00, denně mimo pondělí

Květná zahrada

Labyrinty zelených stěn spolu s 244 m dlouhou Kolonádou, dvěma historickými skleníky, centrálním pavilonem (Rotundou), květinovou a sochařskou výzdobou nabízí i dnes mnoho překvapujících a neopakovatelných zážitků.

Kontakt: ul. Generála Svobody, Kroměříž

Mobil: 723 962 891

Provozní doba: Otevřeno po celý rok, v létě 7,00-19,00, v zimě 7,00-16,00, zákaz vstupu se psy