TURISTICKÉ TIPY A RADY:

O Luhačovicích

www.luhacovice.cz

Město Luhačovice leží v jihovýchodní části České republiky, ve Zlínském kraji. Rozkládá se v údolí, jehož nadmořská výška je minimálně 250 m n. m. Severozápadní okraj údolí tvoří svahy Malé Kamenné, jihovýchodní část je tvořena zalesněným vrcholem Obětové (511 m n. m.), jižní část kotliny je obklopena pahorky Velké Kamenné (385 m n. m.), Solné (451 m n..m.), Zálužné (446 m n. m.), Lužné (428 m n. m.) a Ovčírny (429 m n. m.). Všechny tyto kopce jsou součástí Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Nejvyšším vrcholem v luhačovické oblasti je Komonec, vysoký 672 m n. m. Východní a jihovýchodní část okolí Luhačovic je součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

Luhačovickým údolím protéká říčka Horní Olšava zvaná také Šťavnice nebo Ščavnica. Pramení na Valašskokloboucku pod kopcem Klokočí (662 m. n. m.) severně od obce Slopné. V roce 1928 byla na jejím toku, asi 2 km od centra lázní, dobudována údolní přehrada. Zachycuje nenadálé přívaly vod a chrání lázeňské náměstí před dříve tak častými povodněmi. Poblíž vrchu Jestřabí ústí do Horní Olšavy zleva potok Gáborka a o něco níže Pozlovický potok.

Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochlorido- sodných kyselek a jeden sirný pramen. Každou hodinu se zde na povrch dostává 15 tisíc litrů minerální vody, obsahující velké množství rozpuštěných minerálních látek, zejména sodík, vápník, hořčík, chlór, bróm, jód, kyselinu uhličitou, rozpuštěný oxid uhličitý. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 - 12 °C. Nejznámější prameny, tvořící často cíl mnoha vycházek a povinnou zastávku lázeňských hostů, jsou Vincentka, Aloiska,Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa.

Městská plovárna Luhačovice

http://www.plovarnaluhacovice.cz/

sice není klasický aquapark s tobogány a skluzavkami, ale nabízí 25 m dlouhý bazén se čtyřmi dráhami, zážitkový bazén se skákacím zálivem, chrliči, masážními tryskami,lehátky, bublery a opravdu divokou řekou. Děti se mohou vyřádit v dětském bazénku s bublinkou a vodním ježkem.

Městská plovárna Luhačovice
Solné 1090
763 26 Luhačovice
tel.: 733 710 355

Architektura Dušana Jurkoviče

Jedinečné přírodní prostředí Luhačovic inspirovalo architekta Dušana Jurkoviče k vytvoření zcela unikátního souboru staveb ve stylu lidové secese. V letech 1902–1914 zde zásadně ovlivnil vzhled jednotlivých budov i celý urbanismus luhačovických lázní.

Jurkovičův dům

Je to jedna z prvních staveb, kterou Jurkovič v tomto malebném městečku vytvořil. V roce 1902 provedl základní přestavbu "Janova domu" z 18. století. Tyto dvě staré budovy spojil do jednoho celku, nadstavil o další patro a podkroví. Opatřil celou budovu vně i uvnitř pestrobarevnou malbou. Ve své době byl nazýván barevnou pohádkou, v současné době je tento dům dominantou a nejkrásnější stavbou v Luhačovicích. Dům byl pojmenován po hraběti Janu Serenyim a v roce 1947 pojmenován po svém stvořiteli D. Jurkovičovi. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce této nejcennější budovy lázeňského parku, služby byly doplněny o bazén, saunu a restauraci pro ubytované hosty.

Chaloupka

Na svůj náklad provedl v roce 1902 Jurkovič rekonstrukci Kuchyňského domu na obytnou vilku stojící v lesnatém svahu nad Janovým domem nazvanou Chaloupka. Zděné přízemí architekt zkombinoval se srubovou dřevěnou nadstavbou s balkóny. Střecha se zalomenými vikýři a štíty podobně jako Jurkovičův dům silně rozvíjí prvky karpatské architektury. Chaloupka je velmi pěknou stavbou, která slouží jako ubytovací kapacita.

Jestřabí

Byla postavena v roce 1903 podle projektů D. Jurkoviče jako nová stavba. Volně stojící vilka, která má ráz bloku s příčně rozvinutými křídly po stranách, je komponovaná téměř symetricky. V současnosti slouží jako komfortní lázeňský hotel se stylově zařízenými jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji.

Hudební pavilon

Byl postaven v roce 1903 podle návrhů D. Jurkoviče. Původně byl navržen pro lázeňský orchestr a umístěn na Lázeňském náměstí u Janova domu. Nyní stojí poblíž vily Jestřabí. Hudební altán vypadá, jakoby stál na "kuří noze". Za dávných časů se v něm k poslechu hrálo každý den. V létě je využívám ke koncertům a odpočinku.

Vodoléčebný ústav

Dušan Jurkovič ho přeměnil v roce 1909 z Jestřabského mlýna. Při přestavbě nezasahoval hlouběji do podstaty existující stavby (tato měla kamenné přízemí a poschodí ze sušených cihel), poschodí však zvedl hrázděnou nadstavbou a budovu sjednotil střechou.

Sluneční lázně

J

Jurkovič postavil v roce 1903 Sluneční lázně, složené ze vstupní budovy a otevřených kabinek s bílými plachtovými závěsy umístěnými po stranách bazénu. Na terasách plovárny bývala vkusná dřevěná lehátka a vedle léčebného ústavu bylo postaveno hřiště pro volejbal, ping-pong, gymnastické nářadí a dětské kolotoče, v těchto místech se konaly vyhlášené plavecké závody. Dnes plovárna již neslouží svému účelu. Vstupní objekt a šatny jsou památkově chráněny, v současné době je celý objekt zakonzervován. V letních měsících se konají prohlídky této unikátní stavby.

Vila Vlastimila

Postavil ji architekt Dušan Jurkovič v roce 1903 a byla jednou z prvních staveb, která dala impuls k výstavbě Pražské čtvrti. Jurkovič ji postavil pro svého známého, maséra F. Pospíšila. V Jurkovičově tvorbě znamenala Vlastimila miniaturní model k postavení jeho vlastní vily v Brně-Žabovřeskách. V roce 1904 - 1905 ve Vlastimile promýšlel svou operu "Osud" Leoš Janáček. Po vypuknutí první světové války ve vile strávil několik dní. V roce 1916 přijel do vily spolu s operní pěvkyní Gabrielovou Horvátovou a o rok později zde napsal "Zápisník zmizelého". Pražská čtvrť byla nejoblíbenějším a také nejplodnějším místem jeho luhačovických letních pobytů.

Slovácká búda

Byla původní, jednou z posledních, ale i přesto originální stavbou D. Jurkoviče z roku 1906 (byla postavena podle jeho projektů). Ve Slovácké búdě se scházeli čeští a slovenští žurnalisté, spisovatelé i politici. V letních měsících sloužila jako restaurace a vinárna, na letní zahrádce za "bílého dne" hrávala dechovka a bylo málo těch, kteří by neodolali a nezatančili si. Koncem roku 2002 Slováckou búdu zničil požár.

Mlékárna

Byla postavena podle projektů D. Jurkoviče v roce 1902. Kombinovala kamennou podezdívku s dřevěnou konstrukcí stavby. Při konstrukci oblouků a výplní zábradlí využil Jurkovič dekorativní efekt ohnutých samorostů a větví. Místo ní byla postavena v letech 1926 Guthova mlékárna, dnešní divadelní restaurace (arch. Kopřiva).

Původní dřevěný Inhalační pavilon

Byl postaven podle projektů D. Jurkoviče na počátku 20. století, v letech 1922 - 1923 byla stavba zbourána a postaveno nové inhalatorium s kloktárnami, inhalačními sály a s pneumatickými komorami (arch. Skřivánek). Svými službami se stalo jedním z nejlepších zařízení v Evropě.

ZOO Zlín a zámek Lešná patří k nejkrásnějším místům celé Moravy

Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

Správní budova číslo 21 Baťových závodů, dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací.

Co Zlín nabízí?

Co musíte vidět ve Zlíně

Inspirací pro tovární i obytné čtvrtě Baťova impéria se ve třicátých letech 20. století stala soudobá výstavba v USA. V té době vznikla i Jednadvacítka, tedy 21. správní budova Baťových závodů, jedna z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou je kancelář ve výtahu, která ovšem nesloužila jedinému člověku, ale používali ji různí manažeři a šéfové, kteří jezdili do jednotlivých pater a šetřili tak čas svých podřízených. Ačkoli v Jednadvacítce sídlí Krajský úřad, jste srdečně zváni na prohlídku!

Koho byste měli znát ze současného Zlína

Eva Jiřičná (*1939) je česká světoznámá architektka a designérka, žijící ve Velké Británii. Zlínská rodačka se do svého města "vrátila" díky dvěma stavbám, které navzdory oválným tvarům dokonale ladí se starou zástavbou – ostatně obě budovy stojí na místě původních Masarykových škol z předválečné doby. V Univerzitním centru s multimediální knihovnou sídlí rektorát Univerzity Tomáše Bati, sousední Kongresové centrum slouží především jako nové sídlo pro zlínskou Filharmonii Bohuslava Martinů.

Cestovatelská potěšení města obuvi

Kdo má rád kuriozity, tomu se bude líbit Obuvnické muzeum; k vidění jsou například miniaturní střevíčky z feudální Číny, kolekce atamanských bot i opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů. Oblíbeným výletním cílem je Zoo Zlín-Lešná, členěná podle jednotlivých kontinentů; během jediného dne tak procestujete Afriku, Asii, Austrálii i Ameriku. Milovníky historie potěší prohlídka historických interiérů hradu ve Zlíně-Malenovicích, kde program zpestřují koncerty, šermíři a noční prohlídky.

 

Vizovické vrchy – nejvyšší část Vizovické pahorkatiny

Vizovické vrchy nabízejí bohaté možnosti trávení letní i zimní dovolené milovníkům přírodních krás, historie a památek, kultury i aktivního odpočinku.