Turistické zajímavosti

Lázně Kynžvart

http://www.laznekynzvart.cz

poloha uprostřed lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně na úpatí Slavkovského lesa, dříve Císařského lesa, v nadmořské výšce 700 až 730 m

dominantou města na svahu položená lázeňská čtvrť,

blahodárné klima a minerální vody

do roku 1950 léčba dospělých pacientů po dobu skoro 100 let dospělí pacienti

dnes dětské lázně

kombinace léčby vodu s klimatickou léčbou

léčba onemocnění dýchacích cest

zrekonstruovaný klasicistní zámek Kynžvart, bývalé reprezentační sídlo kancléře Metternicha

zámecké umělecké sbírky, sbírky mincí, medailí, porcelánu, zbraní

kancléřova zámecká knihovna a kabinet kuriozit - jedno z nejstarších muzeí Evropy

zřícenina hradu z druhé poloviny 13 století

osada, lovecký zámeček a rašelinné jezero Kladská

velký počet značených cyklostezek a turistických cest

Město Mariánské Lázně

je druhým největším lázeňským městem západočeského lázeňského trojúhelníku a jedním z nejznámějších lázeňských měst v České republice. Leží v Karlovarském kraji, 25 km jihovýchodně od Chebu. Mariánské Lázně jsou výstavním lázeňským střediskem evropského věhlasu, které spojuje moderní a historickou architekturu a je významným kulturním centrem.

Ve vnitřním území města vyvěrá asi čtyřicet studených pramenů a v nejbližším okolí téměř sto. Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1888. Vznosná litinová konstrukce byla odlita v železárnách Blansko. Unikátní výzdobu tvoří dřevěný kazetový strop. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův.
Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův (Výrazně slaná chuť, složení jako Křížový pramen, ještě více mineralizován.

Využíván pro stáčení stolní vody Excelsior), Lesní (Lesní pramen byl znám odnepaměti a již v roce 1683 je uváděn na plánku krajiny pod názvem Schneidsaeuerling) a Ambrožův ( vysoký obsah železa, slabě mineralizovaný, nazývaný Pramen lásky).

Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která nabízí nevšední zážitek hudební a světelné produkce novodobé Zpívající fontány. Fontána je zcela neobvyklá svými rozměry, výtvarným ztvárněním i funkcemi. V mělké kruhové bazénové míse o pruměru 18 metru je usazena dvanáctidílná plastika kamenného květu se středem z vyleštěné nerezavějící oceli. Fontána má deset základních střikových systému:dva jsou vytvářeny třemi sty třiceti tryskami z trubních prstenců po obvodu fontány směřujícími do jejího středu. Dominantní střední střik dosahuje výšky šesti metru, čtyři systémy o několika stech tryskách směřují z kovového středu plastiky k obvodu fontány. Z těchto střiku je možno vytvořit několik desítek kombinací, které se mění podle nastaveného programu počítače který řídí fontánu.

K dalším památkovým skvostům Mariánských Lázní patří bezpochyby kostely. Velmi známým kostelem v Mariánských Lázních je Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jež je situován uprostřed Goetheho náměstí a řadí se mezi nejvzácnější kulturní památky v Mariánských Lázních. Byl postaven v letech 1844-1848, v historizujícím novobyzantském slohu. Mezi další kostely, kterými se město Mariánské Lázně může pochlubit patří: Evangelický kostel, Pravoslavný kostel Sv. Vladimíra a Anglikánský kostel.

Městské parky jsou chloubou Mariánských Lázní. Návštěvník je okouzlen jejich elegancí a pestrou skladbou různých druhů dřevin. Parky se z velké části dochovaly v podobě, v jaké je před více než 100 lety navrhl geniální zahradní architekt Václav Skalník.

Mariánské Lázně svým návštěvníkům kromě léčivých pobytů též nabízejí mnoho možností sportovního i kulturního vyžití. Golfové hřiště je druhé nejstarší v Evropě, založené anglickým králem Eduardem VII. Královna Velké Británie udělila dokonce golfovému klubu v Mariánských Lázních prestižní titul Royal Gold Club.

Léčení je založeno na využívání přírodních léčivých minerálních pramenů, které jsou zdrojem přírodní kyselky obsahující kysličník uhličitý a železo. Léčebné kůry využívají i přítomnost ložisek

slatiny a přírodních plynů. Prameny jsou výrazně rozdílné v chemickém složení a umožňují léčebně pokrýt celou řadu onemocnění. Přírodní tzv. Mariin plyn a ložisko slatiny doplňují komplexní léčebné programy. Mezi lázeňské procedury patří pitná léčba, uhličité koupele, plynové koupele, plynové injekce, peloidy.

Čistý vzduch, lázeňské lesy, skvostná architektura, bohatý kulturní, sportovní a společenský život vytvářejí jedinečnou atmosféru tohoto vyhledávaného lázeňského města. Užívejte si lázeňské atmosféry, navštivte Mariánské Lázně.

Více informací na : http://www.marianskelazne.cz/cs/

Karlovy Lázně jsou bezesporu špičkou v českém, ale i evropském lázeňství.

Můžete si však užít nejen lázeňského ruchu a procedur, ale Karlovy Vary jsou taktéž

báječné místo k odpočinku a relaxaci, ale také skvělá základna např. pro zimní lyžování - zejména areály v Krušných horách jsou nedaleko (Klínovec, běžkaři Boží Dar...)

Nechte se inspirovat krásnými virtuálními prohlídkami:

http://www.karlovyvary.cz/cz/virtualni-foto

TOP 6 - "Nenechte si ujít!"

Než opustíte Karlovy Vary musíte stihnout...

1. Vřídlo
2. Mlýnská kolonáda
3. Rozhledna Diana
4. Jan Becher muzeum
5. Termální lázně

1.) ...užasnout nad silou Vřídla

Přibližně na půli cesty mezi hotelem Thermal a Grandhotelem Pupp, v srdci lázeňské zóny, najdete největší a nejteplejší karlovarskou termu. Vyvěrá na povrch v obdivuhodné síle. Vřídlo je schopné vytrysknout do výšky 12 m. Za minutu tak z podzemí dostane 2000 l horké vody a 5000 l oxidu uhličitého.

Vřídelní voda je jediná, která se v dnešní době užívá v lázeňství jak ke koupelím, tak i k pitné kúře. Lázeňská sanatoria jsou jí zásobována přímo z podzemí Vřídelní kolonády.

Jak Vás jistě napadne, Vřídelní kolonáda je místem, kde Vřídlo vyvěrá na povrch. Budova pochází z let 1971 - 1975 a je již několikátou stavbou obklopující tento jedinečný pramen.

V promenádní hale, otevřené denně od 6 do 19 hodin, najdete kromě vřídelní fontány, ještě dalších 5 vývodů pramene. Z těch si můžete nabrat vřídelní vodu do pohárku buď v její přirozené teplotě (72°C), nebo ochlazenou.

Dále se v prostorách Vřídelní kolonády nachází několik stánků se suvenýry, bižuterií, sklem či porcelánem. Můžete si tu koupit Karlovarské oplatky, občerstvit se v restauraci, nebo si odskočit na WC.

V prvním patře kolonády si můžete projít galerii nebo koupit něco v butiku. V podzemí Vřídla by měla být v brzké době veřejnosti opět zpřístupněna exkursní trasa.

V okolí Vřídelní kolonády najdete mnoho prodejen suvenýrů, luxusních butiků, restaurací i hotelů a hotýlků. Nad ní stojí kostel sv. Máří Magdalény a naproti Zámecká a Tržní kolonáda.

2.) ...projít se po Mlýnské kolonádě

Karlovy Vary jsou známé jako město kolonád. Hlavním účelem těchto staveb je poskytnout lázeňským pacientů pohodlí při užívání naordinovaných léčivých pramenů.

Všechny kolonády leží nedaleko od sebe. Půjdete-li směrem od hotelu Thermal proti proudu řeky Teplé, přijdete jako k první k Sadové kolonádě, která se nachází ve Dvořákových sadech. O několik kroků dále byla v letech 1871 - 1881 postavena největší lázeňská stavba tohoto města, Mlýnská kolonáda.

Mezi 124-mi sloupy vytéká pět pramenů. Šestý vývěr je umístěn na prostranství před kolonádou, naproti orchestřišti.

Stěny kolonády jsou vyzdobeny alegorickými reliéfy. Ze střechy shlíží 12 soch, z nichž každá představuje jeden měsíc v roce. Mezi sloupy dále najdete orchestřiště, pomník věnovaný autorovi stavby, Josefu Zítkovi nebo desku s „Ódou na Vřídlo“ od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic..

Kolonáda je přístupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu

Jestli máte nutkání ochutnat některé prameny, můžete si v blízkých stáncích koupit originální karlovarský pohárek. Pokud si po požití minerální vody budete muset odskočit, jsou přímo na kolonádě veřejné záchodky. Své sídlo tu má i Infocentrum, které najdete za Mlýnským pramenem.

Když budete pokračovat proti proudu řeky, dojedete k Tržní, Zámecké a Vřídelní kolonádě. Všechny stojí jen pár metrů od sebe. Po cestě minete mnoho obchodů s luxusním zbožím a suvenýry.

3.) ...rozhlédnout se z Diany

Diana se tyčí 547 m. n. m. v lázeňských lesích nad Grandhotelem Pupp. Stojí tu už od roku 1914 a nabízí úžasnou vyhlídku na celé Karlovy Vary a jejich okolí.

K rozhledně dojdete pěšky po lázeňských stezkách, nebo vyjedete lanovkou. Jízda včetně zastávky v mezistanici „Jelení skok“ trvá 3 a půl minuty. Můžete ji absolvovat 4x do hodiny. V pokladně si koupíte lístek za 12 Kč (do mezistanice Jelení skok), za 36 Kč (až k rozhledně) nebo zpáteční za 60 Kč.

Jízdní řád lanové dráhy Diana.

Kousek nad horní stanicí lanovky už uvidíte rozhlednu. Na ochoz se dostanete (kromě ledna) každý den.Rozhledna Diana

Než se budete moci podívat na Karlovy Vary z výšky, musíte pokořit 150 schodů nebo se vyvézt výtahem. U rozhledny je stánek s občerstvením a restaurace, kde můžete posedět třeba nad šálkem dobré kávy.

Orientační tabule Vám pomůže se zorientovat v síti lázeňských cest, které dohromady měří 180 km. Po nich můžete vyrazit třeba k dalším karlovarským rozhlednám. Stezky jsou barevně rozlišené podle náročnosti, díky tomu si můžete vybrat, kam se procházkou vydáte.

4.) ...ochutnat Becherovku

Abyste si užili Karlovy Vary všemi smysly, nesmíte vynechat ochutnávku tradičního bylinného likéru, který je vyráběn pouze zde.

Becherovku začal v roce 1807 vyrábět ve své lékárně Josef Becher. Nejprve ji prodával v lékovkách jako žaludeční kapky. S popularitou nápoje se ale zvětšoval i objem nádob, do kterých byl likér s původním názvem „Carlsbader English Bitter“ stáčen. Přibližně sedmdesát let od vzniku receptury, se začala Becherovka stáčet do typických plochých lahví.

Český název „Becherovka“ nese nápoj od vzniku Československa v roce 1918.

Výroba likéru je již 200 let obestřena tajemstvím. Přesný poměr ingrediencí byl předáván jako rodinné tajemství z otce na syna. Dnes znají recept na Becherovku jen dva lidé, kteří jednou týdně připravují směs koření a bylin. Specifickou chuť ovlivňuje i dvoutýdenní zrání v dubových sudech a údajně také prostředí Karlových Varů.

Becherovku můžete v Karlových Varech ochutnat prakticky v každé hospodě, restauraci nebo baru. Pije se buď ledově vychlazená z likérové sklenice, nebo v míchaných nápojích, z nichž je nejoblíbenější „Beton“ (Becherovka s tonikem).

Becherovka neodmyslitelně patří ke Karlovým Varům. Najdete tu proto i „JAN BECHER MUZEUM“.

Expozice je umístěna v budově, kde se likér už 150 let vyrábí. Během prohlídky uvidíte krátký film o Becherovce, původní sklepy (kde v sudech zraje), část výrobních prostor a různé předměty historicky spjaté s likérem (původní etikety, lahve, napodobeniny atd.). Součástí muzea je i podniková prodejna a muzejní bar, kde vám Becherovku naservírují správně vychlazenou.

5.) ...užít si některou z lázeňských procedur

Uvolňující masáže, vířivé koupele, příjemné teplé obklady a zábaly tu nejsou k dispozici jen lázeňským pacientům. I Vy si můžete chviličku užívat.

Počátky karlovarské lázeňské léčby sahají až do 14. století, kdy Karel IV. máčel svá zranění ve vřídelní vodě. Léčba se postupně vyvíjela, někdy dokonce zacházela do extrému v podobě půldenních koupelí nebo přehnané pitné kúry. Mezi lékaře, kteří napomohli k rozvoji a optimalizaci lázeňské terapie, patřili Jan Becher a Jean de Carro.

Lázeňská sanatoria nabízí tradiční léčbu a mnoho variant wellnes a beauty programů. Můžete si dopřát jednu proceduru nebo celý „balíček“. Záleží to jen na Vás. Dámy možná dají přednost kosmetickým zábalům a anticelulitidní terapii, pánové třeba zase masáži a vřídelní koupeli.

Abyste měli představu, co všechno si můžete v Karlových Varech dopřát, podívejte se na popis procedur.

Bližší informace o programech a cenách získáte na internetových stránkách jednotlivých lázeňských domů. Podívejte se například na stránky největších veřejných lázní ČR - Alžbětiny lázně.