Turistické zajímavosti

Kojetín u Kroměříže: -

je krásné zachovalé městečko jen 10 km od Kroměříže, nabízí klidnou

dovolenou a krásné večerní procházky. Má krásnou secesní radnici a rozsáhlé

židovské památky - jen namátkou můžete navštívit:

http://www.kojetin.cz/cs/40-kulturni-pamatky-kojetina

Památky

• kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kojetíně
• mariánský morový sloup s barokními sochami sv.Floriána a sv. Vendelína
• secesní radnice z 2.poloviny 18 století
• židovský hřbitov (národní kulturní památka)
• židovská synagoga z 15.století
• rabínský dům z poloviny 16 století

KROMĚŘÍŽ:

Kroměříž je nádherné město, zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, které vás zaujme na první pohled.

Doporučujeme webové stránky: http://www.mesto-kromeriz.cz/mistatyp.asp?typ=51&modul=navstevnik&map=19

Kroměříž
Stejně jako většina velkých měst, tak byla i Kroměříž založena jako tržní osada na křižovatce obchodních cest. V době církevní kolonizace se stala v první čtvrtině 12. století majetkem olomouckých biskupů. Rostoucí ves byla v druhé polovině 13. století povýšena na město. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale dočkalo se velkorysé obnovy. Mezníkem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, kdy pokrok ruku v ruce s vlastním úsilím jejích obyvatel vynesl Kroměříž k nejvyšším metám duchovní kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů také díky historickým zahradám a arcibiskupskému Arcibiskupskému zámku, jež byly zapsány do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město je každoročním dějištěm i pořadatelem hudebních festivalů, výstav, konferencí, kongresů a sympozií.

Arcibiskupský zámek a zahrady
Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsány v roce 1998.
Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a vybaveny množstvím původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Obrazárna uchovává díla předních evropských malířů 15.-18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století byla přeměněna na barokní zahradu a stala se jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Geometricky pravidelná je Květná zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů. Za pozornost stojí Lví kašna a kašna Tritonů.

Možná nevíte, že...
Olomoučtí biskupové razili vlastní mince a kardinál Dietrichstein k tomuto účelu zřídil nedaleko zámku novou mincovnu. Od roku 1614 se tu nejprve razily groše, tolary a dukáty a v 70. letech 17. století tu byla vyrobena i první zlatá medaile. Od té doby zde spatřilo světlo světa mnoho dalších portrétních, intronizačních, odpustkových a příležitostních medailí. Všechny zdejší ražby byly v průběhu staletí shromaždovány a jsou dnes k vidění v expozici kroměřížského zámku. Po vatikánské se jedná o druhou největší sbírku na světě.

Arcibiskupský zámek Kroměříž - rezidence olomouckých biskupů

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou města. Jeho vznik a vývoj je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13.století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů a sídlem jejich manské organizace. Současná podoba budovy pochází z let 1664 - 95, kdy byl zámek za biskupa Karla Lichtenštejna - Kastelkorna po třicetileté válce znovu vystavěnpodle návrhů architekta Filiberta Luchesea Pietra Giovanniho Tencally. 

Mobiliář a výzdoba interiérů pocházejí až z druhé poloviny 18. století. Velmi významná je i galerie, která představuje díla evropských malířů 15. - 18. století (Veronese, van Dyck, Hans von Aachen, Cranach). Světoznámá je především obrazárna, která představuje díla evropských malířů 15. - 18. století. Uchváceni budete především nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie, a to dílem Tiziana Vecelliho - Apollon a Marsyas. Velmi známá je zámecká knihovna, která obsahuje na 88 tisíc svazků, a hudební archiv s více než 6000 barokními skladbami. Reprezentační i obytné prostory kroměřížského zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům střední Evropy.

V zámku můžete navštívit také Arcidiecézní muzeum, kde si v současné době prohlédnete dvě expozice -Zahradní umění a Kabinet hudby. Mimo to se na zámku v roce 2013 otevřelo Národního centrum zahradní kultury - moderní vstupní expozice, včetně zázemí a služeb. Část prostor je věnována prodeji suvenýrů, odborných a propagačních tiskovin a publikací. Nechybí ani úschovna zavazadel a možnost občerstvení. Rozsáhlá unikátní výstava zahradního umění dává nahlédnout do plánů, kreseb nebo sochy kroměřížských zahrad i předních evropských areálů, nechybí ani atraktivními modely.

Historie a UNESCO

Zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek zaujímá výjimečné postavení mezi předními moravskými památkami. Po celou dobu své existence byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, jímž sloužil především jako letní rezidence.

Kontakt: Sněmovní náměstí 1, Kroměříž

pevná linka: 573 502 011

Provozní doba: duben 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

květen 9.00 - 17.00 hod

červen 9.00 - 17.00 hod

červenec 9.00 - 18.00 hod

srpen 9.00 - 18.00 hod

září 9.00 - 17.00 hod

říjen 9.00 - 16.00 hod pouze víkendy + ohlášené skupiny

Podzámecká zahrada

Původně byla jen zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem na prostorách k řece Moravě. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o velikosti 64 ha, využívající provedené regulace řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. Bohatým využitím vodní složky (potůčky, rybníky), botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon,Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcib.Rudolfa Jana, busta arcib.Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům.

Kontakt: vedle zámku (hlavní vstup), dále z ulice Vejvanovského a z ulice Na Kopečku

pevná linka: 573 502 011

Provozní doba: Volný vstup zdarma v době otevření (v létě 7-19 hod, v zimě 7-16 hod - vyvěšeno na jednotlivých vstupech). V deštivém či větrném počasí uzavřena. Do zahrady je zákaz vstupu se psy.

Biskupská mincovna

Jediná dochovaná mincovna na území Moravy

(historická památka I. kategorie)

Kontakt: Na Sladovnách, Kroměříž

pevná linka: 573 334 890

Provozní doba: květen - září od 9,00-17,00, denně mimo pondělí

Květná zahrada v Kroměříži - půvabný Libosad

Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami půvabnou pozdně renesanční zahradu. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám návštěvníků.

Na 16 ha byla vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů. Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století tvoří Čestný dvůr klasicistního typu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý a Tropický skleník).

Celý komplex byl v roce 1998 pro svou dochovalou historickou i slohovou autenticitu architektury i krajinných a zahradních úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě jako příkladný soubor ovlivňující rozvoj krajinářské architektury v Evropě, zapsán na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Ke Květné zahradě v Kroměříži se dostanete z Náměstí Míru, ulicí Generála Svobody a cca po 300 m dojdete k nynějšímu hlavnímu vchodu.

Komfort zejména zrakově postižených návštěvníků zámecké Květné zahrady v Kroměříži vylepší nový, unikátní informační a naváděcí systém DINASYS. Turisté, kteří dávají přednost prohlídce s osobní účastí průvodce, mohou mimo to využívat stálou průvodcovskou službu. Ta je v Květné zahradě k dispozici každý den během hlavní návštěvnické sezóny.

 

Kroměřížské kostely

Farní kostel Blahoslavené Panny Marie

Pochází z ranného středověku, ale po přestavbách je původní částí jen jádro věže. Za autora dnešní stavby z let 1724-1736 je považován Ignác Cyrani von Bolleshaus . Půdorysně má vzor v pražském jezuitském chrámu sv.Klimenta a interiér je barokní.

Kontakt: Riegrovo náměstí 165, Kroměříž

mobil: 573 338 974

Kostel svatého Jana Křtitele

Původní románský kostel s prvky gotiky, založený johanity při špitále, byl v 17. stol. předán piaristickému řádu. Piaristé přistavěli ke kostelu svou kolej a v roce 1737 začali se stavbou nového chrámu podle projektu biskupského architekta Cyraniho z Bolleshausu (+ 1758). Chrám byl vysvěcen v roce 1768. Projekt vycházel z půdorysu vídeňského chrámu salesiánek na Renngasse, fasáda vychází ze vzorů vídeňských a pražských a nad vchodem je umístěno sousoší Kristova křtu s adorujícími anděly (olomoucký sochař Ondřej Zahner, 1752). Vynikající interiér je prací předních umělců Moravy a Rakouska ( J. J. Etgens, J. Stern, F. I. Leicher, Michelangelo Unterberger, W. Träger, Jan a Michael Scharterové, Pavel Ramelli ad.). Využitím rokokových a sentimentálních prvků byl zhodnocen interiér v jeden z nejkrásnějších chrámů 18.století na Moravě.

Kontakt: Masarykovo náměstí, Kroměříž

Kostel svatého Mořice

Původní gotický kostel z 13.století založil biskup Bruno ze Šaumburka s kolegiátní kapitulou (se šesti kanovníky, proboštem a děkanem) .Archeologické sondy nepotvrdily existenci staršího " předchůdce" Brunovy stavby.V daném místě prokázaly přítomnost pravěkého osídlení a stopy osídlení z doby lokační (II. polovina 13. století) - tedy z doby založení kapituly. Z hlediska vývoje stavby se jedná o zásadní fakt. Výstavba chrámu byla postupná. Presbytář s dvojicí věží z 13.století byl doplněn po novém zaklenutí presbytáře ve 14. století stavbou vikářské sakristie a parléřovským klenebním systémem. Obnova po zničení husitskými válkami od r. 1516 (zaklenutí prostou křížovou klenbou), doplnění interiéru, ( mensa a portál z r. 1582), byla ukončena stavba barokní mariánská kaple (Bolestná) z r. 1763. Pseudogotická obnova po požáru v letech 1836-1848 (F. Jäger, Ant. Arche) dala chrámu dnešní vzhled. Zvenčí je na fasádě kenotaf arcibiskupa Sommeraua-Beckha ( J. Gasser z Vídně).

Kontakt: Stojanovo náměstí, Kroměříž

pevná linka: 573 338 952

Zámek Přerov - Muzeum Komenského

Většinu sálů přerovského zámku, který se tyčí nad zbytky městských hradeb, využívá Muzeum Komenského pro své dlouhodobě instalované expozice už od roku 1906. Dnešní podobu vtiskl budově rod Žerotínů, kteří jej v 17. století několikrát přestavěli.

Zámek je dominantou Městské památkové zóny v Přerově. Majitelem původně gotického hradu se na konci 15. století stal rod Pernštějnů. Na přelomu 16./17. století se Přerov dostal do držby Karla staršího ze Žerotína, za něhož vyvrcholila přestavba hradu na renesanční zámek. Větší stavební úpravy v interiérech i exteriérech zámku provedli až v první polovině 19. století Antonín hrabě Magnis a jeho syn Vilém. Již na konci 19. století přestal zámek sloužit k účelu bydlení. Po vzniku Československa převzalo zámek město Přerov, které se rozhodlo přizpůsobit interiéry zámku pro muzejní expozice a depozitáře. Muzeum Komenského bylo do prostor zámku přestěhováno na počátku třicátých let 20. století, kterých dodnes využívá pro muzejní účely. 

Expozice:

• Archeologie Přerovska: seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z oblasti přerovského regionu (včetně známého sídliště “lovců mamutů” v Předmostí u Přerova) od starší doby kamenné až do sklonku středověku a počátků raného novověku na přelomu 15. a 16. století.

• Školní třída ze 17. století (z doby Komenského): expoziční cyklus historických rekonstrukcí školních tříd dokladuje zajímavým způsobem různá období vývoje dějin školství a pedagogiky v českých zemích.

• Školní třída a kabinet měšťanské školy z doby Rakousko-Uherska: v expozici lze nahlédnout do školní třídy s originály školního nábytku a školních pomůcek, běžných při vyučování do roku 1914. Nechybí názorné pomůcky k výuce zeměpisu a fyziky, nebo harmonium, na které hrával skladatel a učitel hudby Josef Čapka Drahlovský.

• Školní třída z doby 1. republiky (1918 - 1938): zde se podíváte na českou měšťanskou školu (6. až 8. rok školní docházky) vybavenou soudobým nábytkem a zařízením, učebnicemi a didaktickými pomůckami.

• Školní třída z 50. let 20. století: třída je vybavena jako venkovská učebna malotřídní národní školy. Nechybí zde ani znak z období lidově-demokratického Československa a portréty dvou státníků, československého prezidenta Klementa Gottwalda a představitele Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina.

• Památník Jana Amose Komenského: uprostřed místnosti v 1. patře jižního křídla zámku je sádrový model plastiky J. A. Komenského od Vladimíra Navrátila, vedle níž se ve skleněné urně nachází prsť z místa Komenského posledního odpočinku v nizozemském Naardenu.

Zámek Lešná - pohádkový zámek ve Zlíně

Pohádkově vyhlížející zámek patřil rodu Seilern-Aspangů, kteří jej vybudovali koncem 18. století podle návrhu vídeňského architekta Johanna Micka. Nachází se ve Štípě, místní části Zlína, v areálu místní zoologické zahrady. Nádherné interiéry zámku patří mezi nejkrásnější v České republice.

Zámek postavil hraběcí rod Seilern-Aspangů koncem 18. století. V roce 1886 se Seilernové rozhodli pro výstavbu nového reprezentativnějšího zámku, stará budova zámku byla stržena a na jeho místě byl v letech vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu - novogotiky, novorenesance a novobaroka. Nový zámek byl velmi komfortně vybaven. Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné koupelny, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. Zámek se stal díky pohodlí, které poskytoval, a díky malebnému okolnímu kraji předním sídlem hrabat Seilernů a byl obýván do dubna roku 1945. 

V téměř každé místnosti zámku najdete bohatě vyřezávané dřevěné kazetové stropy, stěny jsou pokryty dřevěným obložením, to vše je zhotoveno z mořeného slavoňského dubu. Všechna dřevěná obložení a stropy byly podle přesných plánů vyrobeny ve Vídni a po částech převezeny do Lešné a zde smontovány. Dominantou vstupní haly je nádherné prostorné schodiště vedoucí k hraběcím pokojům. V přízemí Seilernovi vítali své hosty, v prvním patře se nacházely hraběcí obytné místnosti a ve druhém (podkrovním) patře byly převážně hostinské pokoje.

V suterénu byla zřízena kotelna a kuchyň, skladovací a provozovací místnosti. Aby jídlo během cesty ze suterénu nevystydlo, spojoval kuchyň a první patro výtah. Jídlo bylo servírováno v jídelně o patro výše. V jídelně je velký rozkládací stůl, který se dal rychle rozložit. Největší místností celého zámku je takzvanýSál předků, ve kterém mezi dřevěnými stropy a stěnami našly své místo portréty původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. V místnosti zvané kulečníková herna se nachází kulečníkový stůl, který lze velmi snadno proměnit v billiard. Ložnice, kterou obývala hraběnka připomíná zrcadlovou místnost. S ložnicí sousedí koupelna s výdobytkem moderní doby – přívodem teplé a studené vody a splachovacím záchodem.

Díky cestovatelské vášni hrabě Seilerna se nachází v zámku velké množství unikátních a historicky cenných sbírkových předmětů. Tyto cenné předměty rodina Seilernova nasbírala během cesty kolem světa, kterou podnikli ve 30. letech 20. století. Sbírka obsahuje takové předměty jako je japonský či čínský porcelán, sošky z ebenu či slonoviny, antické vykopávky, truhlice ze santalového dřeva a řadu dalších uměleckých předmětů. V blízkosti zámku se nachází také zoo - za jeden den zde procestujete Afriku, Asii, Austrálii a Jižní Ameriku a seznámí se s 210 druhy zvířat.

Zámek Tovačov

Tovačovský zámek je velmi cennou památkou. Za svou podobu vděčí zejména dvěma významným rodům, které jej vlastnily od 14. do 16. století: Tovačovským z Cimburka a pánům z Pernštejna.

Zámek, původně hrad, vznikl v bažinatém terénu na východním okraji města. S charakteristickou „Spanilou věží“, 96 m vysokou, byl dle pověsti založen v 2. polovině 11. století jako útočiště lovců, později sloužil jako dobře chráněná vodní tvrz. Za posledních Cimburků bylo započato s přestavbou hradu na renesanční zámek. Téměř každý majitel něco přestavoval a upravoval. V držení zámku se vystřídali: markrabě moravský, Cimburkové, Pernštejnové, Illeshazyové, Salmové, Petřvaldští, Kühnburgové, Guttmanni, německý říšský protektor a československý stát. Od roku 1994 je zámek majetkem města Tovačov.

V jeho prostorách si můžete prohlédnout kromě tématických příležitostných výstav především renesanční portál zámecké věže, zámeckou kapli s raně barokní štukaturou, levé křídlo zámku se schodištěm ve vídeňském stylu a obřadní síní města. Dále rytířský a sněmovní sál, expozici rodu Gutmannů, expozici prusko-rakouské bitvy u Tovačova v roce 1866 a expozici Ctibora Tovačovského z Cimburka. Výstup na zámeckou věž s vyhlídkou do širokého okolí je nezapomenutelným zážitkem.

Od července 2012 jsou opět přístupné prostory Rytířského a Salmovského sálu. V jejich předsálí je nově instalována expozice Kulečníkového neboli Pánského pokoje.

Muzeum Pravých olomouckých tvarůžků - ochutnejte!

V místě původní výrobny tvarůžků najdete Muzeum Pravých olomouckých tvarůžků. V muzeu je řada původních a jedinečných dokladů o výrobě tvarůžků. Můžete zhlédnout film „Příběh neobvyklé vůně z vyprávění stréčka Křópala“ – volné filmové zpracování historie výroby tvarůžků v A. W.

Pravé olomoucké tvarůžky jsou odtučněný měkký, pod mazem zrající sýr z netučného kyselého tvarohu. Mají zcela ojedinělou pikantní chuť, typickou vůni, povrch se zlatožlutým mazem a soudržnou poloměkkou až měkkou konzistencí s patrným světlejším jádrem. Tvar má zpravidla podobu kotoučků, kroužků, tyčinek, nebo nepravidelných kousků. Pravé olomoucké tvarůžky jsou stolní sýr. Zcela unikátní a nenapodobitelné chuti se dosahuje působením přírodních podmínek zeměpisné oblasti Haná.

V místě původní výrobny tvarůžků bylo otevřeno v létě r. 1994 Muzeum Pravých olomouckých tvarůžků A. W. Část exponátů je vlastní, část je dlouhodobě zapůjčena z Vlastivědného muzea v Olomouci. Ve sklepě, kde začíná muzejní expozice, je dokumentováno mletí a lisování tvarohu, v dalších podlažích pak vlastní výroba, ale také výrobci a jejich osudy. Od 1. 9. do 30. 6. návštěvy po předchozí dohodě v minimálním počtu 8 osob. Od 1. 7. do 31. 8. pravidelné prohlídky v pracovní dny bez omezení počtu osob. Návštěvy o víkendech po předchozí dohodě.

Zoologická zahrada Olomouc - Svatý Kopeček

ZOO chová více než 1700 kusů zvířat ve 350 druzích. Zoo nabízí možnost prohlídky vzácných druhů zvířat v pěti pavilonech a mnoha dalších výbězích a expozicích, okružní jízdu vláčkem nebo 32 m vysokou vyhlídkovou věž, kterou žádná jiná zoo nemá. V červenci 2013 byla otevřena první část nového safari.

Zoologická zahrada se rozkládá na rozloze 42,5 hektarů.  Atrakcí místní zahrady je vyhlídková věž, z níž lze vidět město Olomouc i baziliku na Svatém kopečku. V pavilonech a venkovních klecích dnes ZOO pečuje o téměř 300 živočišných druhů. Zoo se specializuje na žirafy, africké kopytníky, severskou faunu a mořská akvária. Raritou je obří žraločí akvárium – největší svého druhu u nás.

Zajímavosti zoo: mořská akvária s korálovými útesy a mnoha druhy pestrobarevných ryb a dalších mořských živočichů naleznete uvnitř pavilonu šelem. Největší nádrž pro dva druhy žraloků  má obsah 42 000 litrů a v nádrži o obsahu 17 000 litrů žije mimo jiných velkých ryb nádherný rejnok siba skvrnitá. Dále průchozí výběh opic makaků červenolících, kam se návštěvníci dostanou po visuté lávce a pak mohou sledovat zvířata bez jakýchkoli bariér. Podobný zážitek nabízí také pavilon netopýrů, kde vám nad hlavami volně létají velmi vzácní kaloni zlatí, v přírodě ohrožení vyhubením.

Chovatelské úspěchy: zoborožci kaferští, jeřábi královští, plameňáci růžoví, čápi černí, žirafy Rothschildovy, pižmoni severní, antilopy – oryxi jihoafričtí, adaxi, pakoně běloocasí, dále vzácné lamy vikuně a klokani rudí, drápkaté opice, lemuři, giboni lar, giboni zlatolící a siamangové, mravenečník čtyřprstý, levharti mandžuští, lvi berberští, gepardi, medvědi malajští, fenci a řada druhů malých koček. Velkým úspěchem bylo narození a úspěšný odchov dvojčat žiraf Rothschildových v roce 1999. Zoo Olomouc chová jedny z největších skupin žiraf Rothschildových a oryxů jihoafrických v Evropě.

Rarita: žádná jiná zoo nemá vyhlídkovou věž, ta naše je vysoká 32 metrů a můžete z ní spatřitsvatokopeckou baziliku, jako na dlani budete mít krajské město Olomouc a za příhodného počasí dohlédnete i na nejvyšší horu Jeseníků – Praděd. Dvě obří voliéry s velmi specifickou konstrukcí jsou domovem mnoha druhů ptáků a umožňují jim volný prolet, větší z nich má průměr 45 metrů a výšku až 15 metrů.

Novinky: Nová moderní expozice určená k chovu medvědů baribalů a vlků arktických vznikla na místě bývalého výběhu jelenů na ploše větší než jeden hektar. Výběh je situován do členitého terénu s protékajícím potůčkem, který má těmto zvířatům, pocházejícím ze Severní Ameriky, připomínat jejich přirozené životní prostředí. Společně s párem medvědů ve výběhu žije i skupina vlků arktických. Výběh je tvořen společnou částí, ve které mají šelmy možnost se potkávat, a dále částí přístupnou jen vlkům, kam se mohou uchýlit a případně zde i odchovávat mláďata. Návštěvníci mají několik možností pozorovat dění ve výběhu. Jednak ze srubu, jehož spodní část slouží jako medvědí ubikace a dále z několika lávek a vyhlídek nad výběhem.  

Nové safari:
Na konci července 2013 byla otevřena první část nového safari - Eurasie. Celková plocha všech pěti areálů safari respektujících zoogeografické zóny by měla zaujímat 19 ha. Realizační práce spadají do let 2012-2017. Euroasii následují Severní Amerika, Afrika, Austrálie a Arktida, a s nimi vlci, sobi, klokani, žirafy, přímorožci a mnoho dalších zvířat. Se stavbou další etapy se začne již na jaře roku 2014.

Zámek Buchlovice - barokní klenot šlechtických sídel

Zámek Buchlovice, ležící nedaleko hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie.

Kromě samotného zámku a parku mohou návštěvníci zhlédnout unikátní sbírku fuchsií, tematické výstavy, galerii vín a nejrůznější kulturní akce. Malí návštěvníci pak jistě ocení záchrannou stanici amalou zoologickou zahradu s množstvím domácích i exotických zvířat. 

Buchlovice nabízí i zajímavé památky v okolí: hrad Buchlov, ojedinělý barokní hřbitov ve Střílkách, slavné poutní místo Velehrad či velkomoravské památky ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Celý areál zámku je bezbariérový.

Z historie zámku: Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700. Význam zámku značně stoupl kolem roku 1900 za vlády hraběte Leopolda Berchtolda. Z buchlovického zámku bylo vytvořeno reprezentativní sídlo, v jehož zdech přední politikové té doby rozhodovali o osudech Evropy. Právě z tohoto období pochází také současná podoba zámku i luxusně zařízené interiéry. Zcela mimořádný význam má také barokní zahrada a rozsáhlý anglický park, řazený mezi nejkrásnější historické zahrady v České republice.

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

Počátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obrannápevnost a správní středisko se soudní pravomocí tzv. loveckým právem. Do návštěvnického okruhu jsou zahrnuty gotické, renesanční a barokní místnosti s expozicí životního stylu majitelů hradu od 14. do 19. století; ze sbírek vyniká rozsáhlá kolekce středověkých deskových maleb, pozoruhodná barokní rodová galerie, zbrojnice, knihovna, přírodovědné sbírky cestovatelů a přírodovědců Leopolda a Bedřicha Berchtoldových či poněkud tajuplná egyptská mumie. Prohlídka hradu je ukončena návštěvourozhledny. Návštěvu hradu je možno spojit s prohlídkou hrobky majitelů v nedaleké kapli sv. Barbory.

Historie hradu Buchov:
Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle - královského hradu v Paříži. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl vystavěn v pozdně gotickém slohu reprezentační rytířský sál. V roce 1511 přechází hrad do soukromého držení. Od 16. do 18. století se v jeho vlastnictví vystřídaly moravské rody pánů se Žerotína, ze Zástřizl a Petřvaldu. Na Buchlově probíhaly stavební úpravy ještě v duchu renesance a baroka. Avšak již v roce 1701 byl dostavěn zámek v Buchlovicích, do kterého se majitelé přestěhovali natrvalo až v roce 1751. Posledními držiteli Buchlova se stali v roce 1800 hrabata Berchtoldové z Uherčic. Zásluhou dvou nevlastních bratrů, osvícenců, dr. Leopolda I. Berchtolda a dr. Bedřicha Berchtolda vzniklo v prostorách hradu rodinné muzeum, které bylo již v polovině 19. století zpřístupněno veřejnosti.

Národní dům Prostějov - vrcholné dílo české secese od architekta Jana Kotěry

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese.

V celé Kotěrově tvorbě zaujímá prostějovský Národní dům výjimečné postavení nejen pro přednosti architektonické, ale i pro bohatý a vysoce hodnotný soubor uměleckých děl, která dotvářejí jeho exteriér a značnou část jeho interiérů. Vedle Jana Kotěry se na výzdobě Národního domu podíleli malíři Jan Preisler a František Kysela a sochaři Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka a Karel Petr. 

V současné době se zde konají divadelní představení, koncerty, plesy, společenské večírky, obchodní setkání a prezentace firem, vernisáže a výstavy obrazů a soch. V posledních letech se v interiérech Národního domu uskutečňují mezinárodní sochařská sympozia organizovaná městem Prostějov.

Větrný mlýn

Na jihozápadním svahu nad vesnicí, nedaleko lesa Chvaletiny, asi 200 metrů od silnice do sousední obce Vrbky byl ve 20. letech 19. století postaven větrný mlýn, využívající vhodných povětrnostních podmínek kraje a zároveň nedostatku stálých vodních toků.

Kontakt: Velké Těšany

pevná linka: 573 358 721 pí. Chrastinová

Provozní doba: duben-září, úterý-pátek 13,00-17,00, sobota-neděle 9,00-12,00 a 13,00-17,00

Rozhledna Brdo

Nenechte si ujít nevšední pohled z nejvyšší kamenné rozhledny na Moravě stojící na hoře Brdo v pohoří Chřiby.

Kontakt: Obec Kostelany

pevná linka: 573 367 020, mobil: 607 870 392

Provozní doba: duben, září, říjen: sobota a neděle 10:00-17:00

květen, červen: od středy do neděle 10:00-17:00

červenec, srpen: od pondělí do neděle 10:00-19:00

Zámek Holešov

Zámek Holešov je hodnotnou ukázkou raného baroka. Z dispozice starší středověké tvrze a renesančního zámku se nic nedochovalo. Stavba z druhé poloviny 17. století je dvoupatrová čtyřkřídlá budova s šestibokými věžemi v nárožích, krytá vysokou mansardovou střechou. Vnější průčelí jsou členěna v přízemí pásovou rustikou, v patrech lizénami sahajícími k výrazné konzolové římse. Jednoduchý průjezd se sala terrenou, situovaný osově souměrně k vjezdu hlavnímu, vede do pozoruhodného parku. Jeho v českých zemích ojedinělá koncepce vychází ze stylu francouzského architekta Le Nôtrea: jedná se o rozvinutou ideu italské zahrady s hlavním vodním kanálem v ose zámku, navazujícím na kanál o půdorysu písmene U tak, že spoluvytváří tvar Neptunova trojzubce. V parku vznikly drobné stavby a sochy, mj. busta hudebního skladatele F. X. Richtera od sochaře Jana Habarty. V březnu 2008 se podařilo znovu zprovoznit hvězdárnu v zámecké zahradě. Půjčovna lodiček.

Kontakt: Nám. F. X. Richtera 190, Holešov

mobil: 777 760 122, kastelán a prohlídky zámku - Radecki Jaroslav

Provozní doba: leden-březen na objednávku

duben-říjen denně mimo pondělí v 10:00, 13:00 a 15:00

listopad-prosinec na objednávku

Lidové stavby (skanzen)

Muzeum Kroměřížska spravuje areál památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích u Holešova na úpatí Hostýnských hor. Vesnická stavení rekonstruovaná v sedmdesátých letech představují způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích.

Kontakt: Rymice čp. 104

pevná linka: 573 395 238

Provozní doba: duben, květen, září- jen soboty a neděle
červen, červenec, srpen- denně mimo pondělí
Prohlídkový okruh trvá cca 90 minut,
Prohlídky začínají v 9.00, 10.30, 12.30, 14.00, 15.30 hodin

Zámek Chropyně

Dvoupatrový zámek postavený v roce 1615 na místě někdejší tvrze. Střecha věže ve tvaru osmibokého jehlanu pochází z roku 1892, kdy po požáru nahradila původní zastřešení.

Kontakt: nám Svobody 29, Chropyně

Provozní doba: v sezónu (duben - říjen) Denně, mimo pondělí 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 hod.

Mimo sezónu po telefonické dohodě na č. 573 338 388

Prohlídky zámku začínají v 9.00, 10.00, 11.00, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00 hodin