Varhanní koncert se sopránem a trubkou 15.5.2024 od 18:30 v unikátním funkcionalistickém Husovu sboru ve Vršovicích. Mozart - Webber - Pachalbel - Ryba - Haendel aj.
448 Kč místo 700 Kč
sleva 36%
Zobrazit
Vaše cena
3 298
Kč
Sleva
44%
Původní cena:
5 940Kč
Ušetříte:
2 642Kč
Do konce nabídky zbývá:
Koupeno: 9x
Nabídka ukončena
KLID A POHODA NA ŠUMAVĚ: 4 krásné dny s polopenzí pro 2 až do září se sportovním balíčkem na bývalé hájence KŘIŠŤANOV za skvělou cenu 3298 Kč. Malé příplatky za děti.
Další dnešní sleva
Další dnešní sleva
Další dnešní sleva
KLID A POHODA NA ŠUMAVĚ: 4 krásné dny s polopenzí pro 2 až do září se sportovním balíčkem na bývalé hájence KŘIŠŤANOV za skvělou cenu 3298 Kč. Malé příplatky za děti.
Rodinný Penzion Křišťanov
bývalá Schwarzenberská hájovna z roku 1905
Nyní krásný rekreační resort.
Příplatek za děti 5-15 let pouze 750 Kč/pobyt - přímo v penzionu.
na mapě zde:
pojdte si včas zamluvit vaši skvělou letní dovolenou.
na Šumavě - v klidné a zalesněné oblasti na hranici
Národního parku Šumava,poblíž klidné zóny vojenské zóny Boletice, otevírající se turistům.
Blízkost krásného města Prachatice, blízko do Českého Krumlova!
ideální na kola i dlouhé procházky
na termíny: 5.6.-30.9.2014
děti s minimálním doplatkem, domácí zvíře zdarma!
do 5 let zdarma, 5-15 let 750 Kč/pobyt
Penzion Křišťanov se nachází na rozhraní dvou okresů – Český Krumlov a Prachatice, v nadmořské výšce 950 m, na okraji vojenského výcvikového prostoru Boletice. Jde o bývalou schwarzengberskou hájovnu, která byla postavena v roce 1905. Donedávna byla však využívána jako vojenské rekreační zařízení.
Penzion Křišťanov má dnes znovu charakter hájenky, jeho umístění uprostřed lesa vyvolává příjemnou, klidnou atmosféru a bude vhodným místem pro hosty, kteří milují šumavskou přírodu. Najdou zde klid ti, kteří mají rádi pohodu a kousek soukromí, protože přírodní areál je rozlehlý a chvilka s knihou na lavičce pod vzrostlým stromem jim určitě poskytne to, co v dnešní uspěchané době hledali.
Na druhou stranu těm, kteří upřednostňují akční využití své rekreace, poskytuje areál možnost sportovního vyžití na tenisovém kurtu, hřišti pro plážový volejbal nebo travnaté hřiště pro fotbal. V herně pak najdou kulečník, šipky nebo stolní fotbálek.
Penzion má tři samostatné budovy, tak, aby žádný z hostů nebyl rušen – jedna slouží jako ubytovací část, druhá jako samostatná jídelna a třetí jako restaurace. V teplém počasí si můžete užívat pohody pod slunečníky, kde budete obslouženi.
Najdete zde příležitosti pro každé roční období. V jarních a podzimních měsících pro turistiku nebo cykloturistiku, v létě a na podzim houbaření. Pokud si budete chtít vzít s sebou na dovolenou svého domácího mazlíčka, pak i Vy jste vítáni.
Léto pak nabízí koupání v lipenském jezeře, které je odtud asi 20 km nebo bližší krásný, čistý rybník v Ktiši.
Jestliže se budete chtít seznámit s krásami a historií blízkých měst, můžete navštívit Prachatice nebo Volary. Zážitkem pro Vás jistě bude návštěva perly jižních Čech – Českého Krumlova zapsaného v seznamu Unesco, vzdáleného jen 25 km. Tady na Vás dýchne historie, až budete procházet křivolakými uličkami a ohromí Vás majestát zámku. Český Krumlov v létě nabízí mnoho kulturních akcí a jistě pro Vás nebude nemožné navštívit vyhlášenou barokní zámeckou zahradu s jejím otáčivým hledištěm a navštívit některé divadelní představení v tomto kouzelném přírodním prostředí.
Penzion Křišťanov nabízí mnoho příležitostí pro Vaši spokojenou dovolenou. Budeme rádi, když naší nabídky využijete a budete u nás vítanými a váženými hosty. Na Vaši návštěvu se těšíme.
Kontakt:
Penzion Křišťanov
384 41 Křišťanov 26
Tel. 388 310 112
E-mail: penzion.kristanov@seznam.cz
http://www.www-penzionkristanov.cz/
POLOHA:
Letní balíček v Penzionu Křišťanov obsahuje:
3x ubytování v pokoji se sociálním zařízením pro 2
3x snídaně formou bufetu pro 2
3x 3-chodová večeře pro 2
Sportovní balíček (každý den možno vybrat z 1hodinového pronájmu):
- tenisového kurtu (víceúčelové hřiště - tenis, nohejbal, volejbal)
- plážového volejbalu
- stolního tenisu
bezplatné využití biliáru i karambolu
• příplatky za děti včetně polopenze a sportovního balíčku (splatné na místě):
• děti do 4,99 let zcela zdarma
• děti 5-15 let za příplatek 750 Kč za pobyt
• domácí zvíře zdarma
Možnost rezervace: od 5.6.-30.9.2014
"POSKYTOVATEL"
(Dodavatel slevy - provozovatel hotelu):
Petr Boušek
IČO 61375179
náměstí Svatopluka Čecha 1357/9
10000 Praha 10
Turistické zajímavosti
Křišťanov je malebná vesnice na okraji NP Šumava a vojenského prostoru Boletice,
který je o víkendech přístupný a umožňuje nádherné procházky v liduprázdné a neporušené krajině.
Vojenský prostor Boletice - turistika:
Rozhledny, krásný kostel v Boleticích,
http://Rozhledna na Knížecím Stolci
Pro cyklisty cyklotrasy:
http://www.npsumava.cz/cz/1047/sekce/cyklotrasy/
Můžete navštívit taktéž naše bavorské sousedy, např. areál Gross Arber s nejvyšším
bodem Šumavy na německém území:
Řeka Vydra - nespoutaná perla Šumavy
Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.
NÁVRH DOPORUČENÝCH TRAS PRO PĚŠÍ TURISTY:
Trasy pro pěší
Tyto trasy nemají speciální značení, jsou shodné se sítí pěších tras vyznačených běžným pásovým způsobem používaným Klubem českých turistů.
Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.
Na rozhlednu vede 227 schodů a měří 37 metrů. Dostanete se na ni po zaplacení vstupného (dostanete zdarma pohlednici). Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie fotografií šumavské přírody. Celkem se můžete zastavit na třech vyhlídkových plošinách. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.
Vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám (mnohdy i v červenci klesají teploty pod 0° C a sníh leží v okolí věže i v červnu), je věž přístupná pouze v době letní sezóny, tedy od června do září. V květnu a říjnu bývá obvykle otevřeno dle počasí jen v sobotu a v neděli.
Z historie rozhledny: na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku (1315 m n. m.) areál, který sloužil armádě jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Až do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční zóny Šumavy. Po roce 1990 byl armádou opuštěn, nevzhledné objekty byly zbořeny a zůstala jen věž, která byla přebudovaná na rozhlednu. Věž byla otevřena v roce 1998 a je využívána i k příležitostným výstavám.
.
Národní park Šumava – největší národní park České republiky
Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.
Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.
Vydra
Malebná horská říčka s četnými peřejemi a obrovskými balvany je jedním z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších míst Šumavy.
Prameny Vltavy
I. zóna NP "Prameny Vltavy" označuje rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a leží v prostoru bývalého hraničního pásma. Cestou k prameni dokonce projdete průsekem, kudy v minulosti vedla železná opona. Přestože samotný pramen Vltavy má spíše symbolický charakter, za návštěvu určitě stojí.ˇ
.
Aquapark Horažďovice - odpočinek i aktivní vyžití na jednom místě
http://www.bazen.horazdovice.cz/
Zmoženým svalům přijde vhod výřivka a teplé masážní proudy, ti aktivnější si mohou zaplavat v bazénu, vyzkoušet tobogán dlouhý 62 m, dětský bazének s 2 skluzavkami a masážními tryskami pro děti, perličkovou lázeň nebo umělé vlnobití a kulový vodotrysk.
.
Šumava shora z rozhledny Poledník
Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.
.
Na Šumavě se otevřela nová pozorovatelna jelenů
Správa Národního parku Šumava otevřela další místo pro pozorování jelení zvěře, a to v novém pozorovacím srubu v přezimovací obůrce Zahrádky u Borové Lady. Turisté navíc k tomuto místu mohou dojet na povoze taženém koňmi.
Od středy 12. února 2014 je na Šumavě otevřené nové pozorovací místo v přezimovací obůrce Zahrádky v Borových Ladách, kde můžete sledovat jelení zvěř, která zde tráví zimu. Prohlídkyspojené s krmením jelenů se tu konají každou středu. Místo srazu vám upřesní pracovník Správy šumavského parku při telefonické objednávce. K přezimovací obůrce vás z Borové Ladyodveze vůz tažený koňmi.
Pozorování jelení zvěře je tradiční atrakce Národního parku Šumava, vyjížďky na koních jsou však letošní novinkou, která se setkává s mimořádným zájmem. Koně Správy NP Šumava však neslouží jen turistům - ve "své pracovní době" přibližují dřevo ze šumavských lesů. Zájemci se mohou objednat na telefonním čísle 388 434 125, vstupenka na pozorování zvěře stojí 20 korun, doprava k přezimovací obůrce koňským povozem 30 korun. Děti do 10 let mohou jít na prohlídku zdarma. Na jeden termín se vejde až 25 lidí.
Jelení zvěř lákají lesníci NP Šumava před pozorovací místo na pamlsky. Zvířata dostávají mrkev, řepu a oves. Důležitým faktorem je ale klid, vhodně načasovaná procházka turistů či návštěva rysa v obůrce. Může se totiž stát, že jeleni nepřijdou.Přezimovací obůrka už je od února otevřená i na Jeleních Vrších. Zájemci o pozorování se objednávají na telefonu 388 335 014.
Od ledna se již tři dny v každém týdnu provádí i na Srní do přezimovací obůrky Beranky (tel. 376 599 225). Zde mohou zájemci vidět jelena s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy, kterému lesníci přezdívají Král lesa. Stejně jako všude doporučuje Správa NP a CHKO Šumava vzít si teplé oblečení a nechat doma psa.
Pozorování jelení zvěře je tradiční atrakce Národního parku Šumava, vyjížďky na koních jsou však letošní novinkou, která se setkává s mimořádným zájmem. Koně Správy NP Šumava však neslouží jen turistům - ve "své pracovní době" přibližují dřevo ze šumavských lesů. Zájemci se mohou objednat na telefonním čísle 388 434 125, vstupenka na pozorování zvěře stojí 20 korun, doprava k přezimovací obůrce koňským povozem 30 korun. Děti do 10 let mohou jít na prohlídku zdarma. Na jeden termín se vejde až 25 lidí.
Jelení zvěř lákají lesníci NP Šumava před pozorovací místo na pamlsky. Zvířata dostávají mrkev, řepu a oves. Důležitým faktorem je ale klid, vhodně načasovaná procházka turistů či návštěva rysa v obůrce. Může se totiž stát, že jeleni nepřijdou.Přezimovací obůrka už je od února otevřená i na Jeleních Vrších. Zájemci o pozorování se objednávají na telefonu 388 335 014.Od ledna se již tři dny v každém týdnu provádí i na Srní do přezimovací obůrky Beranky (tel. 376 599 225). Zde mohou zájemci vidět jelena s nejsilnějším parožím na západní straně Šumavy, kterému lesníci přezdívají Král lesa. Stejně jako všude doporučuje Správa NP a CHKO Šumava vzít si teplé oblečení a nechat doma psa.
.
Co Prachatice - renesanční perla na Zlaté stezce nabízí?
Co musíte vidět ve městě na solné stezce
Pěkný výhled na město se otvírá z věže kostela sv. Jakuba; uvidíte odtud dochované hradby s dvojitou vstupní bránou a parkánem, radnici i domy kolem hlavního náměstí. V jednom z nich sídlí Muzeum české loutky a cirkusu, v dalším Prachatické muzeum. Vedle tradiční historické expozice si zaslouží pozornost zejména moderně pojatá část s atraktivním modelem středověkého města a figurínami v životní velikosti, které na nádvoří muzea názorně předvádějí život na Zlaté stezce.
Cestovatelská potěšení Prachatic a okolí
V Prachaticích si ještě můžete prohlédnout Muzeum krajky nebo některou z výstav, které pořádá galerie Dolní brána. Několik oblíbených výletních tras vede k rozhledně na Libín; jednou z nich je křížová cesta s kaplí sv. Filipa Neri, patrona humoristů. Kousek od rozhledny můžete vyzkoušet své dovednosti v lanovém centru, jehož součástí je i lanový park pro nejmenší, odměnou za vynaloženou námahu pak může být návštěva letního koupaliště Hulák.
.
Jezero Laka - nejmenší a nejvýše položené šumavské jezero
Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.
Hradební systém města Prachatice
Prachatice se pyšní zachovalým hradební systémem ze 16. století. Historickým jádrem prochází nučná stezka Prachatické hradby, která vás seznámí s budováním městského opevnění, jeho významem a součástmi.
Naučná stezka okolo hradeb vás provede okruhem okolo Městské památkové rezervace v blízkosti jeho historického jádra. Na pěti zastaveních s informačními panely předkládá k zamyšlení vše o hradebním systému, historii a současných archeologických výzkumech. Výchozí i cílové místo okruhu je na Malém náměstí v Prachaticích. Městské hradby svým mohutným prstencem chránily ve středověku město a pamatují jeho rozkvět, slávu i stagnaci. Na pěti zastaveních se dozvíte vše o hradebním systému, o historii místa i o archeologických výzkumech.
Město Prachatice bylo od 14. století opevněno hradbami, do kterých se vstupovalo dvěma branami. Z nich se dochovala Dolní tzv. Písecká, kterou se dodnes vchází směrem ke kostelu a na Velké náměstí.Horní tzv. Pasovská brána vítala jako první soumary přicházející s nákladem soli po Zlaté stezce z Pasova.Naproti Horní bráně ležel tzv. pevnostní rybník, který v dobách ohrožení města napájel vodouhradební příkop. Na jeho místě založil v minulém století okrašlovací spolek v Prachaticích městský park s vzácnými listnatými a jehličnatými dřevinami.
Palné zbraně přispívaly od počátku 15. století k účinnější obraně měst, ale ještě mnohem více je ohrožovaly. Stále dokonalejší děla se stále větším dostřelem a větší průrazností soupeřila s pevností městských hradeb Prachatické městské opevnění prošlo těžkou zkouškou na počátku třicetileté války. V listopadu 1619 oblehl císařskou posádku ve městě stavovský vojevůdce Mansfeld a jeho děla pobořila tzv. Záblatskou věž u Horní brány. V květnu 1620 se tu stavovská posádka ubránila císařskému vojsku Dona Baltazara Marradase navzdory silné dělostřelbě obléhatelů, ale cestou na bojiště na Bílé hoře přitáhl na konci září 1620 k Prachaticím císařský generál Buquoy s celou armádou a po krátkém obléhání s pomocí dělostřelecké palby město dobyl. Ani dvojí pás hradeb mu v tom nezabránil a vítězné vojsko povraždilo v ulicích Prachatic několik stovek obyvatel. Touto krvavou událostí dohrálo prachatické opevnění svou vojenskou roli a v následujících dobách se zvolna proměnilo v malebnou kulisu středověké minulosti města.
Město Prachatice bylo od 14. století opevněno hradbami, do kterých se vstupovalo dvěma branami. Z nich se dochovala Dolní tzv. Písecká, kterou se dodnes vchází směrem ke kostelu a na Velké náměstí.Horní tzv. Pasovská brána vítala jako první soumary přicházející s nákladem soli po Zlaté stezce z Pasova.Naproti Horní bráně ležel tzv. pevnostní rybník, který v dobách ohrožení města napájel vodouhradební příkop. Na jeho místě založil v minulém století okrašlovací spolek v Prachaticích městský park s vzácnými listnatými a jehličnatými dřevinami.
Palné zbraně přispívaly od počátku 15. století k účinnější obraně měst, ale ještě mnohem více je ohrožovaly. Stále dokonalejší děla se stále větším dostřelem a větší průrazností soupeřila s pevností městských hradeb Prachatické městské opevnění prošlo těžkou zkouškou na počátku třicetileté války. V listopadu 1619 oblehl císařskou posádku ve městě stavovský vojevůdce Mansfeld a jeho děla pobořila tzv. Záblatskou věž u Horní brány. V květnu 1620 se tu stavovská posádka ubránila císařskému vojsku Dona Baltazara Marradase navzdory silné dělostřelbě obléhatelů, ale cestou na bojiště na Bílé hoře přitáhl na konci září 1620 k Prachaticím císařský generál Buquoy s celou armádou a po krátkém obléhání s pomocí dělostřelecké palby město dobyl. Ani dvojí pás hradeb mu v tom nezabránil a vítězné vojsko povraždilo v ulicích Prachatic několik stovek obyvatel. Touto krvavou událostí dohrálo prachatické opevnění svou vojenskou roli a v následujících dobách se zvolna proměnilo v malebnou kulisu středověké minulosti města.
Zlatá stezka - cesta za zlatem a solí
Původní trasu Zlaté stezky dnes velmi věrně kopíruje žlutě značená turistická trasa osazená informačními tabulemi, která začíná v blízkosti historického jádra Prachatic – u bývalé Horní brány ve Štěpánčině parku. 33 km dlouhá solná stezka vede přes Volary do Českých Žlebů (Böhmisch Röhren), které byly prastarým místem prvního odpočinku soumarů na české straně Šumavy. Dále pak pokračuje do Německa. Trasa je vhodná především pro pěší a cestou vás bude provázet žluto-černé značení se siluetou soumara, který vede nákladního koně. Zkřížené klíče na značce jsou symbolem vyšehradské kapituly, které město Prachatice daroval v druhé polovině 12. století český panovník Vratislav I. Cestou objevíte například Soumarský Most, místo, kde se kdysi karavany se soumary brodily přes řeku.
Zlatá stezka byla středověká obchodní cesta na pomezí Německa a českých zemí. Byla frekventovanou součástí středověkého dopravního systému ve střední Evropě, který byl znám již v 11. století (historicky prvně doložena z roku 1010). Stala se nejvýznamnější spojnicí mezi českou a německou zemí. Spojovala Čechy s Podunajím a zeměmi na jih od něho. Název „Zlatá“ nese od 16. století, jako výrazmimořádné výnosnosti obchodu, a to hlavně se solí. Kromě soli se po této stezce do Čech přiváželo víno a plátno, vyvážely se ryby, slad, máslo a med. VKaždoročně poslední víkend v červnu se v Prachaticích konají Slavnosti solné Zlaté stezky.
Historie stezky:
České země měli nedostatek soli, která byla ve středověku jediným konzervačním prostředkem pro potraviny. Sůl se nejprve přepravovala ze solných ložisek ve východoalpské oblasti, zejména z Reichenhallu, Halleinu a Halstattu, po řekách do Pasova. Odkud se dále přepravovala soumarskými karavanami těžko přístupnou šumavskou krajinou po obchodní stezce do Čech, kam putovalo i jiné zboží, vozily se drahé látky, jižní plody, víno, koření, také nové myšlenky a noví obyvatelé, kteří dali základ dalším generacím. Zpět do Bavorska se vozil chmel, vlna, kůže, pivo, máslo a také prachatická pálenka. Po celodenních pochodech, které byly dlouhé 25 až 30 km nocovali soumaři v příhodných místech, ze kterých později vznikaly soumarské osady. První osady vznikly v bavorském Waldkirchenu, Grainetu, Bischofsreutu další na české straně ve Volarech. Cílem soumarského tažení se pak staly Prachatice, které si dodnes zachovaly renesanční měšťanské domy zdobené bohatými sgrafity. Město samotné zbohatlo právě na obchodu se solí.
České země měli nedostatek soli, která byla ve středověku jediným konzervačním prostředkem pro potraviny. Sůl se nejprve přepravovala ze solných ložisek ve východoalpské oblasti, zejména z Reichenhallu, Halleinu a Halstattu, po řekách do Pasova. Odkud se dále přepravovala soumarskými karavanami těžko přístupnou šumavskou krajinou po obchodní stezce do Čech, kam putovalo i jiné zboží, vozily se drahé látky, jižní plody, víno, koření, také nové myšlenky a noví obyvatelé, kteří dali základ dalším generacím. Zpět do Bavorska se vozil chmel, vlna, kůže, pivo, máslo a také prachatická pálenka. Po celodenních pochodech, které byly dlouhé 25 až 30 km nocovali soumaři v příhodných místech, ze kterých později vznikaly soumarské osady. První osady vznikly v bavorském Waldkirchenu, Grainetu, Bischofsreutu další na české straně ve Volarech. Cílem soumarského tažení se pak staly Prachatice, které si dodnes zachovaly renesanční měšťanské domy zdobené bohatými sgrafity. Město samotné zbohatlo právě na obchodu se solí.
Kašperk
Hrad Kašperk založil roku 1356 Karel IV na ochranu hranice a známé "Zlaté stezky". Především v létě zde panuje čilý kulturní ruch - na hradě se pořádají koncerty a divadelní představení.
Než se vydáte za poznáváním Šumavy, doporučujeme Vám navštívit Infocentrum Horská Kvilda, kde získáte řadu praktických rad a také mnoho dalších tipů na výlety.
Jezerní slať
Čtvrté nejrozsáhlejšího vrchoviště na Šumavě, unikátní "ostrov severské přírody" se vzácnými rostlinami a živočichy. Tloušťka rašelinných vrstev je v průměrně 2-3 m a místy dosahuje bezmála 8 metrů. Zvláštní atmosféru má pak Jezerní slať za podzimních nocí, kdy tu světélkují výrony plynů.
Slať je přístupná pouze po povalovém chodníčku s informačními panely. U vstupu stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, s výhledem na celou slať a protilehlý Antýgl. Na Jezerní slati byla naměřena historicky nejnižší teplota v České republice.
Vydra
Malebná horská říčka s četnými peřejemi a obrovskými balvany je jedním z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších míst Šumavy.
Prameny Vltavy
I. zóna NP "Prameny Vltavy" označuje rozsáhlé vrchovištní rašeliniště a leží v prostoru bývalého hraničního pásma. Cestou k prameni dokonce projdete průsekem, kudy v minulosti vedla železná opona. Přestože samotný pramen Vltavy má spíše symbolický charakter, za návštěvu určitě stojí.
Poledník
Rozhledna na jednom z nejvyšších vrcholů Šumavy (1315 m), bývalý vojenský objekt, Vám nabídne neopakovatelný výhled na Šumavu.
Boubín
Nejzachovalejší zbytek původních horských lesů s naučnou stezkou na úpatí hory Boubín . Pozorný návštěvník objeví nespočet podivuhodných růstových deformací, jako jsou například. harfovitě zmnožené kmeny nebo smrky s do široka rozkročenými "chůdovými" kořeny.
A zajímavost z poslední doby - správa parku myslí i na skutečně pohodovou relaxaci na území parku :-)
lokalita: modravsko
kategorie: technické
platnost: 21.11.2010
GPS: 49°1'29.76"N, 13°29'47.173"E
"Obývací pokoj" s deseti křesly a třemi stolky je volně přístupný na soutoku potoků v krajině na soutoku Modravského a Roklanského potoka a je novou turistickou atrakcí Modravy, nejnavštěvovanější obce v Národním parku Šumava. Kromě pohodlného posezení po celý rok nabízí dvě průhledné skleněné stěny sloužící jako informační panely o Šumavě. Podobná odpočinková místa vytvořená z těžkých ocelových pozinkovaných profilů mají na Modravě vzniknout příští rok ještě tři.
