Minaret

Byl vystavěn za vlády Aloise Josefa I. z Lichtenštejna v letech 1797 - 1802 podle návrhu architekta Josefa Hardmutha. Jeho výstavba byla provázána velkými problémy zejména při založení stavby v bažinatém terénu. Proto muselo být podloží zpevněno 500 dubovými piloty, na kterých byla teprve stavba založena. Výška Minaretu je 59,39 m a na vrchní ochoz, z něhož je vidět do širokého okolí zámku na rozsáhlé lužní lesy podél řeky Dyje, vedou 302 schody.

Janův hrad

Podle návrhu Josefa Hardmutha byla v letech 1807 - 1810 postavena jednopatrová zřícenina hradu se čtyřmi nárožními pobořenými věžicemi, pojmenovaná po knížeti Janu I. Janohrad. Romantická napodobenina středověkého hradu měla v přízemí psince a stáje pro koně používané při knížecích lovech. Dnes ukrývá zajímavou ornitologickou a loveckou expozici a je oblíbeným cílem pěších návštěvníků i turistů na kolech.

Lovecký zámeček

Profánní architekturu klasicistního období reprezentuje jednopatrový lovecký zámeček stojící při cestě z Lednice k Janohradu a do Kančí obory. Vznikl v letech 1805-1806 podle návrhu J. Hardmutha. Stavba sloužila jako hájovna a z terasy umožňovala panstvu sledovat parforsní hony (štvanice) konané na louce před hájovnou.

Rybniční zámeček

Na hraně svahu po pravé straně Bezručovy aleje ve směru od Valtic nad Prostředním rybníkem stojí nad loukou Rybniční zámeček, klasicistní stavba postavená v letech 1814 - 1816 J.Kornhäuselem. Ve dvacátých letech 20. století zde byla otevřena výzkumná biologická stanice, která byla v provozu do sedmdesátých let.

Apolonův chrám

V letech 1817-1819 postavil J. Kornhäusel na vrcholu písčité duny nad Mlýnským rybníkem empírový Apolónův chrám. Na centrálním reliéfu pod kopulí je zobrazen průvod antických Múz doprovázejících boha Apollona na sluneční voze taženém čtyřmi koňmi. Po stranách nástavby stojí dvě dvojice postav anticky oděných postav, dnes již bohužel silně poškozených. Reliéfy a sochy jsou dílem tyrolského sochaře Josefa Kliebera.

Nový dvůr

O smyslu pro estetiku staveb svědčí v Lednicko - valtickém areálu nejen objekty zámků a saletů, ale také hospodářské stavby, které zde reprezentuje Nový dvůr. Empírová stavba z let 1809 - 1810 byla rovněž projektována J. Hardmuthem. Celý objekt je disponován do širokého dvora obklopeného třemi křídly hospodářského stavení - stájí, sýpek a bytů zaměstnanců. Stavba původně sloužila pro chov dvaceti krav bernské rasy, poté vzácných merinových ovcí, později zde byli chováni koně. Dnes slouží Nový Dvůr opět chovu jezdeckých koní a je využíván k rekreačním pobytům.

Tři grácie

V letech 1824 - 1825 vystavěl Josef Poppelack podle projektu ředitele Josefa France Engera nedaleko jižního břehu Mlýnského rybníka klasicistní salet zvaný podle centrálního motivu sousoší od Martina Fischera Tři Grácie. Do nik vnitřního oblouku terasy byly umístěny sochy věd a múz ze zrušeného Chrámu múz od Josefa Kliebera. Chrám vytvořil pohledovou protiváhu Rybničnímu zámečku, umístěnému na protějším břehu rybníka.

Sv. Hubert

s

Uprostřed lesa mezi Valticemi a Charvátskou Novou Vsí stojí na trojhranném půdorysu do tří stran otevřená stavba, v jejímž středu je vztyčena postava svatého Huberta se psem u nohou. Hubertova kaple je nejmladším dílem romantismu v Lednicko - valtickém areálu. Byla postavena v roce 1855 Janem Heidrichem podle plánů Jiřího Wingelmüllera.

Rendez-Vous

Podle plánů stavebního ředitele Josefa Hardmutha postavil v letech 1810-1812 architekt Josef Kornhäuser empírovou stavbu Dianin chrám (nezřídka je označována také jako "Rendezvous"). Monument uprostřed starých lesních velikánů, napodobující římský vítězný oblouk, sloužil Janu I. a jeho hostům při četných lovech jako místo loveckých snídaní , konaných v rozsáhlém sále zabírajícím celé patro stavby. Reliéfní a figurální výzdobu s antickými loveckými motivy provedl sochař Josef Klieber.

Kolonáda

Kolonáda, zvaná též jménem kopce Reistna, byla postavena valtickým stavitelem Josefem Poppelackem podle vzoru schönbrunnské kolonády v letech 1810 - 1817. Je z ní nádherný panoramatický pohled od Mikulova přes siluetu nedaleké Pálavy na Lužní lesy u Lednice až k Moravskému poli v Rakousku. Postavil ji Jan I. na památku svého otce Františka Josefa I. a svých bratrů Aloise Josefa a Filipa a jako oslavu rodových ctností, o čemž svědčí nápisy na atice "Syn otci, bratr bratrům" a "Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn". V době kdy se kolonáda ocitla v hraničním pásmu, byla na její horní části postavena hlídka pohraniční a celá stavba byla veřejnosti nepřístupná. Teprve změna společenských poměrů v roce 1989 umožnila její zpřístupnění a opravu silně zdevastované památky.